Bolest břicha, časté průjmy či zácpy, ztráta chuti k jídlu – toto v Česku denně zažívá více než 70 000 lidí. Tzv. idiopatické střevní záněty (IBD), nejčastěji v podobě Crohnovy choroby nebo ulcerózní kolitidy, lékaři ročně nově najdou přibližně u dalších 2 500 osob. Vzhledem k tomu, že jde o nemoci chronické, které významně nesnižují průměrnou délku života, počet pacientů v ČR trvale roste. K nejmodernější, tzv. cílené terapii se však nyní dostane přibližně jen 20–30 % z nich. Další užívají tzv. konvenční léčbu, například v podobě kortikoidů, antibiotik nebo imunosupresivních léčiv. Jak situaci zlepšit, řešily stovky expertů na choroby trávicího traktu. Ti se v závěru minulého týdne sjeli do Prahy na 1. IBD kongres.
„Výskyt střevních zánětů je v České republice podobný jako v západní Evropě. Tam se ale na rozdíl od nás dostane k moderní léčbě významně větší podíl pacientů. V posledních letech zažíváme revoluci v terapii zánětů střev – máme k dispozici moderní biologickou léčbu a cílenou terapii zahrnující tzv. ‚malé molekuly‘. A těmi bychom mohli a chtěli léčit o několik tisíc pacientů více, než je tomu nyní,“ vysvětluje gastroenterolog prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., prezident kongresu. Důvodů, proč se moderní léky nedostanou ke všem pacientům, je podle něj hned několik: omezené rozpočty specializovaných center, kde se léčba podává, fakt, že se řada pacientů dostává do těchto center pozdě a někdy ve stavu, kdy je třeba část poškozeného střeva chirurgicky odstranit. „Situaci neprospívá ani to, že některé moderní léky patří až do druhé léčebné linie, to znamená, že pacient musí nejdříve podstoupit léčbu první linie nebo užívá kortikoidy, antibiotika či léky potlačující imunitní reakce – imunosupresiva,“ doplňuje prof. Lukáš. O tom, aby se moderní léky posunuly do linie první, jednají gastroenterologové jak se zdravotními pojišťovnami, tak se Státním úřadem pro kontrolu léčiv.
Jak říká místopředseda České gastroenterologické společnosti doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D., v České republice může v roce 2035 žít se střevními záněty až 100 000 osob. „Těmito chronickými autoimunitními chorobami většina lidí onemocní v mladém věku, kolem 20. až 30. roku. Záněty sice zhoršují kvalitu života, ale nezkracují ho. Podle našich zkušeností moderní léčba život pacientů výrazně zlepšuje. Z invalidů dělá práceschopné jedince, kteří mohou normálně fungovat v rodině a udržovat sociální kontakty,“ vysvětluje doc. Bortlík. Návrat pacientů do běžného života se tak podle něj státu ekonomicky vyplatí i za cenu úhrad moderních léků.
