Střípky české historie: Co nám za třicetileté války vzali vojáci a plameny

Střípky české historie: Třicetiletá válka zanechala v Čechách spoušť, o které se učíme ve škole hlavně kvůli bitvě na Bílé hoře a popravě českých pánů. Méně se ale mluví o tom, kolik kulturních pokladů jsme během téhle války ztratili , obrazů, knih, soch, hradů i celých klášterů. A některé z nich jsme už nikdy neviděli.

Když si Švédové odváželi Prahu

Na úplném konci války, v roce 1648, vtrhli do Prahy Švédové. Nebyli tu dlouho, ale stihli toho dost. Nezajímaly je už tolik zbraně nebo zlato , šli po uměleckých sbírkách, hlavně po těch, které tu nechal císař Rudolf II.

Rudolf miloval umění, vědu, sběratelství i trochu tajemna. A tak měl na Hradě sbírky, jaké jinde v Evropě nebyly. Švédové je prostě naložili a odvezli , včetně slavné Ďáblovy bible, obří středověké knihy, která je dnes ve Stockholmu. Spolu s ní zmizely i vzácné obrazy od mistrů jako Dürer, Tizian nebo Rubens.

Hořící kostely a mizející kláštery

Válka neprobíhala jen na bojištích. Vojáci často táhli krajinou jako kobylky  a za nimi zůstávaly vypálené vesnice, vykradené kostely a zničené kláštery.

Knihy z klášterních knihoven se válely v blátě nebo hořely, oltáře byly rozmláceny, sochy roztaveny na kulky. Některé staré románské nebo gotické stavby zmizely úplně. Co nezničila válka, pohltila později příroda nebo lhostejnost.

Zámky bez pánů a hrady v troskách

Šlechtici, kteří nechtěli přestoupit na katolickou víru, odešli do exilu. Jejich majetky stát zabavil, ale často se o ně nikdo moc nestaral. Hrady jako Hazmburk nebo Choustník začaly chátrat. Mnohé zámky přišly o své obrazy, nábytek i knihovny. A když nebylo komu sloužit, prostě pustly.

Z Prahy zmizel lesk i věhlas

Praha bývala kulturním centrem Evropy. Za Rudolfa II. tu žili vědci, alchymisté, malíři. Po válce už tu vládl klid , ale ne ten tvořivý, spíš takový smutný. Umělci odešli, sbírky byly pryč a město se z kulturní metropole proměnilo v provincii pod císařským dvorem ve Vídni.

Co zůstalo? Jen stíny slávy

Některé ztracené poklady dnes najdete ve švédských muzeích. Jiné zmizely navždy. A to nejhorší? Že jsme přišli i o něco nehmotného , o atmosféru doby, kdy české země byly plné kultury, knih, vědy a umění.

A co dál?

Možná bychom si dnes víc vážili starých obrazů, knih nebo zchátralých kostelíků, kdybychom věděli, kolik podobných pokladů už bylo navždy pryč. Třicetiletá válka nám toho vzala hodně – nejen lidi, ale i paměť..

Střípky české historie: Na dvoře císaře Rudolfa II.

Na konci 16. století se stalo něco neobvyklého: Praha, tehdy spíš provinční město, se na čas proměnila v centrum tehdejšího světa. Mohl za to jeden muž, císař Rudolf II., který zbožňoval vědu, umění a vše tajemné. Namísto klasického panování se obklopil astronomy, alchymisty, lékaři, filozofy a umělci, a vytvořil z Pražského hradu místo, jaké v Evropě nemělo obdoby.