Lékařům v Česku pomáhá pečovat o pacienty umělá inteligence. Kardiologové ji od letoška využívají při jednom z vyšetření, kdy sledují elektrickou aktivitu srdce (EKG). Aplikace s umělou inteligencí dokáže rozeznat i nepatrné změny v srdeční aktivitě pacienta. Lékaři jsou tak schopni odhalit nastupující infarkt také v případech, kdy se projevuje na křivce EKG téměř neznatelně. O tom, jak umělá inteligence (AI) pomáhá, budou diskutovat odborníci na XXVII. výroční konferenci České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti, která se koná 8. a 9. listopadu v Brně.
Umělou inteligenci využívají od letoška například kardiologové z Fakultní nemocnice v Motole. „Pilotně testujeme zapojení AI do vyhodnocování EKG u pacientů s bolestí na hrudi. Pracujeme se speciální aplikací, která se snaží určit, zda má člověk akutní uzávěr věnčité tepny. Tito pacienti mají obvykle akutní srdeční infarkt a potřebují neodkladnou péči. Výsledky máme zatím velmi dobré, aplikace je přesná. Umělá inteligence dokáže odhalit i změny, které jsou méně nápadné a doposud pro nás byly při běžném vyšetření jen obtížně rozpoznatelné,“ popisuje MUDr. Michael Jenšovský, kardiolog z 2. LF UK a FN Motol a předseda pracovní skupiny mladých kardiologů České kardiologické společnosti.
Chytré nástroje umožňují lékařům nejen přesnější stanovení diagnózy, ale šetří také jejich čas. „Přínos umělé inteligence vidím všude tam, kde je potřeba zanalyzovat velké množství dat. Může jít o pokročilý rozbor EKG, ale také o zhodnocení nějaké komplexní vyšetřovací metody, například CT nebo magnetické rezonance,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA.
Využití strojového učení ve zdravotnictví je ale podle něj zatím teprve na začátku. „Umělá inteligence v tuto chvíli není součástí rutinních postupů v kardiologii. Tato oblast se ale dynamicky rozvíjí a všichni na ní pracujeme, především po stránce výzkumných projektů. Potřebovali bychom dosáhnout klinicky významných výsledků, abychom mohli systémy s AI spolehlivě zavést do praxe,“ uvádí prof. Krejčí. Do budoucna by tak chytré nástroje mohly na základě vstupních dat, například z EKG vyšetření, předpovědět, jak vysoké je u pacienta riziko srdečního selhání. „Potenciál do budoucna je obrovský – pokud budeme schopni pomocí AI vyhodnocovat data z běžných vyšetření, která v nemocnici děláme, může nám to velmi pomoci zrychlit a zpřesnit diagnózu i následnou léčbu pacientů se srdečními obtížemi,“ doplňuje prof. Krejčí.
Důležitou roli v oblasti zavádění nových technologií hraje i vzdělávání lékařů. „V pracovní skupině mladých kardiologů sdružujeme téměř tři stovky lékařů do 35 let – tedy krátce před atestací a po ní. Pro mladé kardiology připravujeme řadu vzdělávacích akcí a stáží zaměřených na nejnovější technologie a postupy v kardiologii,“ dodává MUDr. Jenšovský.
