IVF s darovanými vajíčky: Pro koho je vhodné a jak probíhá?

Když přirozené otěhotnění selže, přichází na řadu asistovaná reprodukce. Jednou z nejúčinnějších metod je IVF s darovanými vajíčky, které pomáhá ženám čelícím problémům s vlastními pohlavními buňkami – ať už z důvodu předčasného selhání vaječníků, genetických predispozic nebo jiných překážek. I přes svou vysokou úspěšnost je tato metoda stále obklopena mýty, které mohou vyvolávat zbytečné obavy nejen u párů, které se ji rozhodly podstoupit, ale i u samotných dárkyň. Jak celý proces probíhá a proč je IVF s darovanými vajíčky nejen bezpečné, ale i efektivní?

Když vlastní vajíčka nestačí

První volbou je vždy snaha o oplodnění vlastními vajíčky – hned několik faktorů může ale tuto cestu značně ztížit. Kromě vysokého věku a výrazně nižší zásoby pohlavních buněk je častým důvodem i určitá forma jejich poškození. Na vině jsou například genetické predispozice a invazivní způsoby léčby konkrétních onemocnění.

„IVF s darovanými vajíčky je vhodné například pro páry, které jsou nositeli genetických mutací a chtějí minimalizovat riziko přenosu dědičných onemocnění na své dítě. Tato metoda je také řešením pro ženy s nefunkčními vaječníky, ať už v důsledku předčasného ovariálního selhání, chemoterapie, radioterapie, autoimunitních poruch či jiných zdravotních komplikací. Darovaná vajíčka mohou být také cestou k mateřství pro ženy, které se narodily bez vaječníků, prodělaly opakovaná selhání IVF s vlastními vajíčky nebo mají nízkou kvalitu oocytů spojenou s vyšším věkem,“ vysvětluje MUDr. Milada Brandejská, odbornice v oblasti reprodukční medicíny a asistované reprodukce a medicínská ředitelka kliniky asistované reprodukce Europe IVF. Při IVF lze využít čerstvá nebo zamrazená darovaná vajíčka, přičemž úspěšnost těhotenství je v obou případech srovnatelná. Zamrazená vajíčka jsou dostupná ihned, takže umožňují rychlejší zahájení léčby. Čerstvá vajíčka sice vyžadují stimulaci dárkyně, což proces prodlužuje, ale mezi klientkami jde o vyhledávanější způsob.

Jak celý proces probíhá?

Prvním krokem je vždy konzultace s lékařem a výběr vhodné dárkyně podle klíčových zdravotních rysů, ale i vlastních preferencí. „Shoda mezi dárkyní a příjemkyní se posuzuje podle několika kritérií, mezi které patří krevní skupina a RH faktor, jež mohou ovlivnit průběh těhotenství, fenotypové charakteristiky, jako je etnický původ, tělesná stavba nebo také barva očí a vlasů, ale i genetická analýza pro minimalizaci vzniku potenciálních abnormalit, a naopak maximalizaci šance na úspěšné oplodnění,” vysvětluje odbornice Brandejská.

Jakmile je výběr i úvodní testování úspěšné, je potřeba synchronizovat cykly obou žen – dárkyně připravuje vajíčka a příjemkyně své tělo pomocí antikoncepčních pilulek, aby bylo schopné bez komplikací přijmout embryo vzniklé z oplozených oocytů. Dalším krokem je poté odběr 8 až 14 vajíček. Provádí se obvykle 24 až 36 hodin po podání injekce vyvolávající ovulaci. Ve stejný den zároveň muž odevzdává vzorek spermatu, ze kterého je vybrána nejaktivnější spermie. Po oplození dochází k takzvané kultivaci embryí, kdy odborníci sledují, jak se spermiím a vajíčkám daří. „Transfer obvykle probíhá pátý den vývoje, tedy ve stádiu blastocysty, pro zvýšení šancí na otěhotnění. Embrya, která nejsou přenesena do dělohy, se obvykle zamrazí pro pozdější přenos. Jedná se o takzvanou kryokonzervaci,“ dodává doktorka. Zda byl zákrok úspěšný či nikoliv se páry dozví přibližně po 14 dnech od provedení. Tato doba je obvykle psychicky velmi náročná, proto většina klinik nabízí v případě potřeby terapeutickou pomoc, která možné obavy a úzkosti párů pomůže překonat.

Pro předsudky není důvod!

Umělé oplodnění pomocí darovaných vajíček se často setkává s názory, které se však neopírají o pravdivé informace a faktická data. Mnozí se domnívají, že je tento způsob rizikem nejen pro příjemkyni, ale i samotnou dárkyni, jejíž schopnost otěhotnět se s odběrem značně snižuje. Odbornice Brandejská však upozorňuje, že darování pro zdravé ženské tělo neznamená omezení zásob a potenciální budoucí problém: „Před zahájením celého procesu lékař ordinuje vyšetření zaměřená na stav ovariální rezervy dárkyně, takže není třeba mít obavy z vyčerpání zásob. Zároveň se dárkyně nemusí obávat ani bolestí spojených s odběrem. Ten se totiž provádí v krátké celkové anestezii. Žena může cítit jen nepříjemný tlak v podbřišku, podobný menstruačním křečím, který však po nějaké chvíli odezní.”

Ani kvalitu vajíček není nutné zpochybňovat. Kritéria pro darování jsou ošetřena zákonem, který určuje nejen věkovou hranici dárkyní, ale také anonymitu a absolvování sérii klíčových vyšetření. „Dárkyní se může stát žena ve věku 18 až 35 let, jejíž BMI není vyšší než 32 a genetické a gynekologické testy a vyšetření sexuálně přenosných nemocí nevykazují patologické hodnoty. Pokud se pro darování oocytů žena rozhodne, je důkladně vyšetřena, což je i pro ni samotnou velkým přínosem. Přestože je dárcovství v České republice bezplatné, ženám jsou běžně proplaceny výdaje vzniklé během procesu darování – ubytování, cestovné nebo také ušlá mzda a prostředky na hlídání dětí,“ dodává odbornice. Pro obavy tedy není důvod, naopak dle statistik společnosti Europe IVF až 69 % žen, jež se pro metodu na klinice rozhodly, úspěšně otěhotněly.