Mateřství po čtyřicítce? Medicína umí hodně, věk ale neobejde, říká lékařka
Markéta Pavelková 
Foto: Pixabay
Mateřství ve vyšším reprodukčním věku dnes už dávno není ničím výjimečným. Ženy odkládají rodičovství kvůli studiu, kariéře, finančním jistotám i absenci vhodného partnera. Trend se promítá také do statistik – průměrný věk matek při narození dítěte v posledních letech vzrostl na 30,6 roku a podíl žen rodících ve věku okolo 40 let se dlouhodobě zvyšuje. Současně sílí přesvědčení, že případné problémy s početím ve vyšším věku vyřeší moderní reprodukční medicína. „Ani nejvyspělejší metody ale nedokážou obejít biologii. S věkem výrazně klesá kvalita i počet vajíček a roste riziko komplikací v těhotenství,“ upozorňuje MUDr. Lenka Hromadová, lékařka kliniky Repromeda. Jaký vliv na počet vajíček má pravidelná menstruace? Jak si mohou ženy nechat prověřit svou plodnost? A jak se věk promítá do fertility mužů?
Pravidelná menstruace není důkaz plodnosti. Ta s věkem klesá i přes dobrou fyzickou kondici.
Mnoho žen začíná svou plodnost řešit až ve chvíli, kdy se jim nedaří otěhotnět. Do té doby obvykle předpokládají, že pokud mají pravidelný menstruační cyklus a cítí se zdravě, vše je v pořádku. Jenže reprodukční systém stárne odlišným tempem než zbytek organismu, a to i u žen, které jsou ve čtyřiceti letech zdravé, aktivní a v dobré kondici. „Po pětatřicátém roce života začíná plodnost žen výrazně klesat a po čtyřicítce tento proces ještě zrychluje. Pravidelná menstruace nevypovídá nic o kvalitě ani množství zbývajících vajíček,“ upozorňuje lékařka MUDr. Lenka Hromadová s tím, že ženy si mnohdy neuvědomují, že se rodí s omezenou zásobou vajíček, která se během života postupně vyčerpává.
Ačkoliv dnes moderní reprodukční medicína umí pomoci s širokou škálou problémů, zásobu vajíček ani jejich kvalitu upravit neumí. „Asistovaná reprodukce může pracovat pouze se zbývající ovariální rezervou, tedy s tím, co žena ve vaječnících v danou chvíli ještě má,“ vysvětluje lékařka. Pokud se ženám po čtyřicátém roce vůbec podaří otěhotnět a těhotenství pokračuje, častěji se potýkají s těhotenskými komplikacemi, jako je vysoký krevní tlak, preeklampsie, těhotenská cukrovka, poruchy růstu plodu nebo vyšší pravděpodobnost porodu císařským řezem. Ve vyšším věku je zároveň přirozeně větší pravděpodobnost, že žena onemocní některou chronickou nemocí, například cukrovkou, hypertenzí či celou řadou dalších. Tyto nemoci pak mohou mít na průběh případného těhotenství negativní vliv.
Mnoho žen věří, že právě ony budou výjimkou
S přibývajícími roky nejen ubývá vajíček, ale současně se zvyšuje podíl těch, které nesou chromozomální odchylku. Snižuje se tak šance na vznik zdravého embrya a narození zdravého dítěte, a naopak roste riziko samovolného potratu. „V praxi to znamená, že při IVF ve srovnání s mladším věkem často získáme méně vajíček, méně embryí a jen malá část z nich je geneticky v pořádku. Proto ani opakované cykly IVF nemusejí vést k úspěšnému těhotenství,“ říká lékařka. Ženy mají podle odbornice tendenci přeceňovat možnosti moderní medicíny a předpokládají, že objeví-li se problém, IVF ho zákonitě vyřeší.
Jedním z důvodů může být i to, jakým způsobem je v médiích a na sociálních sítích mateřství ve vyšším věku prezentováno. O známých ženách a celebritách, které porodily ve vyšším věku, se dočítáme pravidelně, obvykle se však už nedozvíme, co vše tomu předcházelo. Veřejnost pak může získat dojem, že otěhotnět po čtyřicítce je běžné, přitom žen, jimž se to i přes veškerou snahu a léčbu nepodařilo, je násobně více. „I přes podrobné vysvětlení všech skutečností ženy často věří, že právě ony budou tou výjimkou a že se jich věkem podmíněný pokles plodnosti týkat nebude.“
Přijmout fakt, že vlastní dítě mít nemohou, je velmi náročný
Podle lékařky je pro většinu žen velice bolestné přijmout, že mají jen malou šanci přivést na svět vlastní biologické dítě. „Sdělovat pacientkám, že jejich šance na otěhotnění je minimální, patří k vůbec nejtěžším rozhovorům, které vedeme. I když využijeme všechny dostupné nástroje moderní léčby, naše možnosti jsou v tomto směru zkrátka omezené biologií,“ přiznává lékařka. Lékař by měl pacientce srozumitelně předložit všechna fakta, poskytnout potřebné informace a udělat maximum pro úspěch léčby, ale současně nevytvářet nereálná očekávání. „Tato situace je pro mnoho párů psychicky velmi náročná, proto mají možnost na půdě kliniky využít podporu terapeuta,“ objasňuje Lenka Hromadová.
Rostoucí věk rodiček dnes vedle poklesu porodnosti patří k nejvýraznějším demografickým trendům. Podle údajů ÚZIS se v roce 2025 narodilo v České republice pouze 77,6 tisíce dětí, což představuje meziroční pokles o 8 procent[1] a zároveň nejnižší počet narozených dětí od začátku statistických zjišťování v roce 1785.[2] Nejpočetnější skupinu rodiček aktuálně tvoří ženy ve věku 30 až 34 let.[3]
Budoucnost? Zmrazení vajíček a větší důraz na prevenci
Reprodukční medicína se neustále vyvíjí a přináší nové laboratorní i genetické metody, zastavit věkem podmíněný pokles počtu a kvality vajíček však neumí. Proto je zásadní, aby se ženy více informovaly o biologických limitech své plodnosti a o tom, jak si ji zachovat do budoucna, pokud se právě nacházejí v situaci, kdy děti nemohou nebo ještě nechtějí mít. Jednou z možností je social freezing[4]. „Nejúčinnějším postupem je včasná kryokonzervace, tedy zmražení vajíček. Ideálně by se tak mělo stát kolem třicátého roku věku. Ačkoliv nepředstavuje stoprocentní záruku pozdějšího těhotenství, šanci na narození vlastního dítěte výrazně zvyšuje. V době, kdy už nejsou vajíčka ženy v dobré kondici, využijeme ta zmražená z období, kdy byla jejich kvalita výrazně lepší,“ objasňuje lékařka Lenka Hromadová. Ženy samy mají možnost se o svou plodnost zajímat včas. Prostřednictvím jednoduchého vyšetření získají s dostatečným předstihem informaci o tom, jaká je jejich ovariální rezerva, což jim umožní včas svou plodnost řešit. Podstoupit mohou například odběr krve na hladinu AMH (antimülleriánského hormonu) nebo ultrazvukové vyšetření vaječníků.
V souvislosti s plodností a věkem je však dobré zmínit obě pohlaví. Ačkoliv se v tomto ohledu výrazně častěji hovoří o ženách, je stárnutím ovlivněna i mužská fertilita. Přestože muži produkují spermie po celý život, s přibývajícími léty klesá jejich kvalita. I u muže se s vyšším věkem zvyšuje riziko vzniku genetických mutací a roste podíl spermií s poškozenou DNA. To může snižovat šanci na početí jak přirozenou cestou, tak i pomocí metod asistované reprodukce. „Vyšší věk otce může být rovněž spojen s některými zdravotními riziky pro potomky, typicky jde o riziko genetických poruch a neurovývojových onemocnění,“ říká Lenka Hromadová s tím, že velkou roli hraje životní styl. Pozitivní vliv má udržování normální hmotnosti, zdravá strava, nekouření a omezení alkoholu.
