
V dalším dílu Show Jana Krause se představí písničkář Pokáč, sportovní novinářka a moderátorka Barbora Černošková a Hana Janata, lékařka, která se stala ve svých 63 letech modelkou.
Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 16. dubna ve 21.40 na Primě.
Prvním hostem, který dnes večer přijal pozvání do Show Jana Krause, je oblíbený písničkář a muzikant, vystupující pod uměleckým jménem Pokáč, vlastním jménem Jan Pokorný. „Já jsem vystudoval softwarové inženýrství a počítačové vidění,“ prozrazuje na úvod umělec, který o sobě tvrdí, že duší zůstal ajťákem. „Studoval jsem to hrozně dlouho a hrozně intenzivně a pak jsem radši začal hrát na kytaru a naučil jsem se tři akordy, a teď jsem tady!“ dodává s šibalským úsměvem a s tím, že kromě několika akordů si v průběhu času osvojil i to, jak se zbavit ostychu z lidí. „Moje ideálně strávené prázdniny byly zavřít se 1. července doma u počítače a 30. srpna to vypnout a druhý den jít do školy. Jak jsem ale začal hrát na kytaru, zjistil jsem, že to takhle nejde a že musím před lidi. Zprvu mi to nebylo nijak blízké, ale naučil jsem se, že je to docela v pohodě.“ Vzít do ruky kytaru ho napadlo až kolem dvacítky, v okamžiku, kdy mu došlo, že sezení u počítače není moc sexy pro holky. „Pak jsem vyzkoušel tohle, a najednou to šlo. Ve finále jsem si našel i manželku,“ pochvaluje si. „Já jí vždycky říkám, že kdybych nehrál na kytaru, neopře si o mě ani kolo, a ona s tím souhlasí.“ Pokáč vyniká především svými mimořádně vtipnými a nápaditými texty a jednoduchou, ale snadno zapamatovatelnou melodií. A také tím, že dokáže složit dobře padnoucí písničku během chvilky. Pro Jana Krause tak stihl v šatně během čekání na chlebíček složit novou znělku pořadu, v níž se zpívá o velkém nose a pleši, ale také o tom, jak celé Česko miluje Jana Krause víc než Mickey Mouse. „Je to krátké, ale výstižné,“ směje se Pokáč, potěšený pochvalným uznáním publika i samotného moderátora. „Mně vždycky na českých písničkách populární muziky, které jsem poslouchal, vadilo, že tomu textu nerozumím, a tak jsem začal psát jednoduché až primitivní texty,“ vysvětluje a Jan Kraus k tomu na závěr doplňuje, že mu jeho písničky připomínají Ladovy obrázky: české, jednoduché, jasné, přesto s ohromným půvabem.
Jako dalšího hosta přivítáme sportovní novinářku a moderátorku Barboru Černoškovou, která své profesní zkušenosti předává také studentům žurnalistiky na Univerzitě Karlově. „Učím tvůrčí dílny a moderování,“ upřesňuje a napomíná svého hostitele, aby neříkal, že moderování nelze naučit. „Neříkejte to, zaměstnali mě,“ směje se sympatická moderátorka, která se v mládí věnovala velice náročnému sportu – synchronizovanému plavání. S věkem se jí prý ale posunulo těžiště a celkově už sportu tolik nedá. „Vlastně už si ani netroufám říct, že jsem sportovně založená,“ říká sebekriticky bývalá akvabela a dodává: „ale běhám po věznicích.“ Barbora se totiž dlouhodobě angažuje v pomoci dětem odsouzených rodičů a je patronkou projektu Žlutá stužka, jehož cílem je dát lidem s trestní minulostí a jejich rodinám druhou šanci. „Těch dětí je čtyřicet tisíc,“ vysvětluje. „A když chcete pomoct těm dětem, musíte zjistit, jak žijí jejich rodiče.“ V rámci této iniciativy pravidelně navštěvuje věznice, kde se účastní sportovních akcí, zejména běhů, které mají symbolicky spojovat vězně, jejich rodiny, zaměstnance věznic i veřejnost. Nezřídka tak probíhá chodbami věznic spolu se soudci a státními zástupci. „Ne každý běhá, někdo jenom podporuje a fandí, ale je to o tom, že se ty lidi snažíte zapojit do jiného procesu,“ popisuje a dodává, že letos proběhne už desátý ročník. „U nás je 35 věznic a z toho 30 běhá Žlutou stužku,“ vykládá Barbora Černošková. „Někteří vězni se chovají slušně, už i pracují venku, každý den. Vrací se pak do věznice na přespání. A tito lidi, když splní ty složité povinnosti a domluví se s vězeňskou službou a dostanou dobrozdání, tak můžou na jeden den opustit bránu věznice, setkat se s rodinami. Tím se utužují rodinné vazby a je to skvělá prevence kriminality.“ Ze svého soukromí pak Barbora prozradí to, že je vznětlivá a že její muž je bývalý basketbalista a že není jen tak ho „zkrotit“. „On mě tedy prosil, jestli bychom se o něm mohli nebavit,“ zkouší odvrátit moderátorovu pozornost. „On je takový skromný typ.“
Trojici dnešních hostů doplní šaramantní dáma – Hana Janata, která ve svých třiašedesáti letech vyměnila bílý plášť za mola světových módních značek. Dříve byla lékařkou, působila ve Státním zdravotním ústavu, ale po padesátce si řekla dost. „V padesáti letech jsem se optimisticky rozhodla, že druhou půlku svého života už věnuju umění,“ vzpomíná. „Začala jsem malovat, hrát na flétnu a dělat balet.“ Přitom ale stále chodila i do práce. Když pak odešla do důchodu, rozhodla se, že se bude „živit svým tělem“. Nejprve začala jako učitelka tance, nakonec skončila v modelingu, protože zaujala svou vysokou štíhlou postavou. „Moje první nabídka bylo focení prádla,“ přiznává. „To byla první zakázka. Pak jsem měla nějaké kabelky a pak se to trošku rozjelo.“ Jak se k ní chovají kolegyně-modelky? Čím ji tato práce uspokojuje? A proč občas myslí na Popelku? To a mnohem více se dozvíme v dalším premiérovém dílu oblíbeného pořadu Show Jana Krause na Primě!