Markéta Pavelková 
Dneska to zní možná banálně … pitva. Normální věc pro doktory. Ale začátkem 17. století to bylo úplné sci-fi. A právě tehdy, v roce 1600, se v Praze objevil lékař, který si řekl: „Tak a teď to lidem ukážu.“ Jmenoval se Jan Jesenius. A nebyl to žádný šarlatán, ale vzdělaný lékař, filozof a později i politik, který měl odvahu otevřít nejen tělo, ale i lidské předsudky.
Chirurg se srdcem filozofa
Narodil se v roce 1566 do šlechtické rodiny se slovensko-německými kořeny. Studoval ve Wittenbergu, Itálii, Lipsku, cestoval po Evropě a sbíral vědomosti, kde jen mohl. Ale hlavně: přemýšlel. V době, kdy lékařství bylo často víc magie než věda, on chtěl pochopit, jak funguje člověk a to opravdu. Tělo i duši. A byl ochotný jít dál než ostatní.
Pitva, která otřásla Prahou
V roce 1600 uspořádal první veřejnou pitvu v Čechách. Ne, to nebyla nějaká tajná věc někde v podzemí. Byla to oficiální, velká událost, skoro jako divadlo. Lidi se na to přišli podívat, byli fascinovaní i vyděšení. Jesenius ale nechtěl děsit , chtěl vzdělávat. Ukázat, že poznání těla není hřích, ale cesta k pravdě.
Tohle chtělo odvahu. Představme si tu dobu, náboženství nad vším, lidské tělo svaté, smrt obestřená tajemstvím. A do toho přijde někdo, rozřízne mrtvé tělo a říká: „Takhle to funguje.“ Geniální. A nebezpečné.
Od skalpelu k politice
Člověk by si řekl ,takový chlap má dělat vědu, ne se motat do politiky. Ale Jesenius byl idealista. Věřil, že lidé mají právo na svobodu, vzdělání a rozhodování o vlastní zemi. Přidal se ke stavovskému povstání proti Habsburkům. Nezískal žádnou armádu, ale měl silné slovo. Chtěl, aby české země nebyly jen loutkou v rukou Vídně. A to se, jak víme, moc nevyplatilo.
Po bitvě na Bílé hoře ho chytli, zavřeli, mučili. A nakonec 21. června 1621 popravili na Staroměstském náměstí. Byl to krutý konec, kat mu uřízl jazyk ještě před smrtí. Prý za to, že moc mluvil. Nejspíš mluvil až moc pravdivě.
Proč ho dnes skoro nikdo nezná?
Protože nezapadá do jednoduchých škatulek. Nebyl jen lékař, ani jen politik, ani jen mučedník. Byl komplexní osobnost, která se nebála riskovat. Vědec s duší rebela. Člověk, co šel proti proudu. A na ty se často zapomíná nejrychleji.
Ale možná je načase si na něj znovu vzpomenout. Ne jako na sochu, ale jako na bytost z masa a kostí. Co měl mozek, srdce i odvahu.
