Markéta Pavelková 
Špatně se vám dýchá, nemůžete vyjít do schodů a býváte unavení? Na vině může být vysoký tlak v plicích. Tzv. plicní hypertenzi mají v Česku tisíce lidí. Jedná se o vážné onemocnění, které postupuje pomalu a často se zaměňuje s jinými chorobami, například s astmatem. Pokud se ale na něj přijde až v pokročilém stadiu, hrozí pacientům vážné zdravotní komplikace – v krajním případě i smrt. Nemocní většinou končí v invalidním důchodu a jsou odkázáni na pomoc druhých. Současný pokrok v terapii plicní hypertenze přitom skýtá naději na kvalitnější a delší život. Důležité však je odhalit nemoc včas. Odborníci na to upozorňují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze, který připadá na 5. května.
„Plicní hypertenze znamená zvýšení krevního tlaku v plicních cévách. Postihuje zhruba 1 % dospělé populace a ve věku nad 60 let je ještě častější,“ popisuje prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D., z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Nejčastějším příznakem nemoci je dušnost, která se postupně zhoršuje. K ní se přidává suchý dráždivý kašel, únava, vyčerpání a bolest na hrudi. „V pozdějších fázích onemocnění začíná pacientům postupně selhávat pravá komora srdeční, protože při plicní hypertenzi dochází k její zvýšené námaze. Projevuje se to modravým zbarvením kůže a rtů nebo otoky dolních končetin. Pacienti také mohou vykašlávat krev a omdlévat,“ doplňuje prof. Jansa.
Přibližně 95 % případů plicní hypertenze souvisí s onemocněním srdce a plic. Její příčinou může být ale také plicní embolie nebo autoimunitní nemoci. Zejména v počátečním stadiu se plicní hypertenze často zaměňuje s jinými chorobami, jako je například astma. „Závažné formy plicní hypertenze představují vzácné onemocnění, a tak lékaři nejprve uvažují o běžnějších diagnózách. Zásadní přitom je začít s léčbou včas. Jen tak dokážeme předejít vážným zdravotním komplikacím, nebo dokonce úmrtí,“ říká kardiolog. „U pacientů po prodělané plicní embolii pomáhá s včasným záchytem screeningový program, který v Česku funguje od roku 2023,“ doplňuje.
Asi 1 % plicních hypertenzí představuje tzv. plicní arteriální hypertenze (PAH). Ta postihuje muže i ženy ve všech věkových skupinách. Kromě zdravotních komplikací má i výrazný socioekonomický dopad. Přibližně 81 % pacientů s PAH v produktivním věku pobírá invalidní důchod, dvě třetiny z nich dokonce nejvyšší – třetí stupeň. Jen 31 % nemocných je ekonomicky aktivních a pouze 14 % z nich pracuje na plný úvazek. „PAH významně ovlivňuje kvalitu života pacientů, kteří jsou často odkázáni na pomoc druhých. Péče o ně je podobná jako o nemocné se závažnými formami rakoviny,“ přibližuje prof. Jansa. Plicní arteriální hypertenze se léčí kombinací léků, které vedou především k rozšiřování plicních cév. „Aktuální vývoj ve farmakoterapii PAH směřuje i k možnosti ovlivnit přestavbu malých plicních cév. To v kombinaci s účinkem stávající terapie představuje zcela zásadní pokrok,“ přibližuje prof. Jansa. V současné době v Česku fungují tři specializovaná centra pro léčbu plicní hypertenze: II. interní klinika – klinika kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Klinika kardiologie IKEM a I. interní klinika – kardiologická, FN Olomouc. „Léčba tohoto onemocnění je komplexní a nákladná. Proto je nutné soustředit péči o pacienty do specializovaných center,“ vysvětluje prof. Jansa.
K moderním léčivým přípravkům se v rámci klinické studie dostala jeho pacientka Kateřina (35 let) z Prahy. Po úpravě terapie její potíže s dechem ustoupily. „Vyjdu například bez zastavení více pater,“ popisuje Kateřina. Naplno ale pracovat nemůže a jako většina ostatních pacientů s PAH pobírá invalidní důchod. Kateřina aktivně působí ve Sdružení pacientů s plicní hypertenzí, které v Česku existuje od roku 2005. Jak uvádí jeho předsedkyně Milena Kaftanová, pacientům psychicky pomáhá kontakt s ostatními nemocnými. „Organizujeme proto řadu společných akcí, vzájemně si vyměňujeme informace a šíříme osvětu,“ doplňuje. U příležitosti Světového dne plicní hypertenze pořádá sdružení setkání na pražském vrchu Vítkov. „Zúčastnit se ho může kdokoli, nejenom nemocní, ale i jejich rodiny a přátelé,“ říká Milena Kaftanová.
Na nemoc také 5. května upozorní několik modře nasvícených významných budov – v Praze Tančící dům a budova Riverview, ve které sídlí farmaceutická společnost MSD Česká republika. V Brně modře zazáří budovy Janáčkova divadla, Divadla Husa na provázku a OC OMEGA a v Olomouci budova radnice na Horním náměstí. Modře nasvícené budovy mají symbolizovat jeden z příznaků nemoci – modré rty.
