Markéta Pavelková 
Po zhruba půlroční uzávěře se v ostravské zoo otevřel pavilon prezentující pestrost Amazonského deštného lesa. Obývají ho zástupci napříč živočišnými skupinami – od pavoukovců přes ryby, obojživelníky až po primáty.
Pavilon Malá Amazonie byl v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava otevřen v roce 2009. Po 15 letech provozu musel být na téměř rok uzavřen kvůli havarijnímu stavu střechy. Na její opravu pak navázaly i další úpravy a renovace interiéru. Nový kabátek dostaly umělé skály, vzduchotechnika, vybavení jednotlivých expozic i výsadba rostlin, která ještě více napodobuje jihoamerický prales.
Obyvatelé Malé Amazonie
Pavilon nabízí pohled do pestrosti Amazonského deštného lesa, který oplývá obrovskou rozmanitostí života. Na relativně malé ploše pavilonu žijí zástupci rozličných skupin živočichů – od pavoukovců přes ryby, obojživelníky až po primáty. Návštěvníci zde uvidí obří sklípkany, býložravé piraně, šípové žáby či malé drápkaté opičky tamaríny pinčí.
Tamarín pinčí (Oedipomidas oedipus) – drobný primát s charakteristickým chomáčkem bílých chlupů na temeni se vyskytuje na velmi omezeném území v Kolumbii. Patří do skupiny tzv. drápkatých opic – konečky prstů chrání nehty připomínající drápky (kromě palce na noze). V Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) je veden v kategorii kriticky ohrožený druh (Critically Endangered). Odhaduje se, že ve volné přírodě žije okolo 2000 dospělých jedinců, což je daleko méně než je chováno v lidské péči. Největší hrozbou pro tyto primáty je ztráta přirozeného prostředí (přeměna lesů na zemědělskou půdu, budování vodních elektráren). Žijí ve skupinách, v nichž se rozmnožuje pouze dominantní pár. V ostravské Malé Amazonii jsou k vidění tříčlenná záložní samčí skupina.
Pralesničky – v pavilonu jsou k vidění dva druhy drobných pestře zbarvených žabek patřící do skupiny tzv. šípových žab, pralesnička azurová (Dendrobates tinctorius f. azureus) a pralesnička strašná (Phyllobates terribilis). Pralesničky jsou známé svou jedovatostí. Toho využívali domorodí obyvatelé, kterým jed sloužil k otrávení šípů. V lidské péči ale žabky svou jedovatost ztrácejí.
Obří pavouky zastupují dva druhy sklípkanů, velice starobylé skupiny bezobratlých, která je známá již z karbonu (před 250–300 miliony let, jak dokládají fosilní nálezy). V té době dosahovali předchůdci dnešních pavouků velikosti až 60 cm! Dnešní druhy dorůstají sotva poloviční velikosti. Jejich potravou bývá hlavně hmyz, větší sklípkani se živí i menšími druhy obratlovců jako jsou hlodavci, ptáci, ještěrky a podobně. V Zoo Ostrava žijí sklípkan pevný (Megaphobema robustum) a sklípkan korálkový (Acanthoscurria geniculata).
Expozici doplňují i dvě nádrže s amazonskými rybami prezentující dva ze tří typů přítoků řeky Amazonky. Otevřená nádrž nazvaná Bystřiny Rio Xingu představuje řeku s čirou vodou a akvárium o objemu bezmála 6000 litrů nazvané Černé vody Rio Negra řeku s černou vodou.
Komplexní oprava pavilonu Malá Amazonie si vyžádala náklady ve výši okolo 5 milionů korun a hrazeny byly z rozpočtu zoologické zahrady.
