Bylinkářka radí: Při letním koupání si chraňte uši. Rozvinutého zánětu se špatně zbavuje

Zábavné aktivity jako plavání a potápění k létu prostě patří. Zároveň ale mohou vést ke vzniku zánětu zevního zvukovodu, lidově plaveckého ucha. Letní teploty totiž zlepšují podmínky pro růst patogenů ve vodě. Stačí, aby po koupání v uchu zůstala voda s bakteriemi, které se ve vlhkém prostředí rychle množí. Výsledkem pak může být bolestivý zánět, který dokáže letní dny značně znepříjemnit.

Zatímco v zimních měsících se nejčastěji vyskytuje zánět středního ucha z rýmy a nachlazení, v létě se objevuje hlavně zánět zvukovodu způsobený zanesením infekce z vnějšku. Letní zánět zevního zvukovodu se typicky projevuje bodavou nebo pulzující bolestí, svěděním, zarudnutím, pocitem zalehlého ucha a někdy i výtokem. Dojít může rovněž ke zhoršení sluchu.

Záněty uší navíc bývají úporné a vleklé, proto má smysl dbát na prevenci. Potápění nebo skákání do vody, především té znečištěné, může vodu zanést hluboko do ucha, odkud se špatně dostává ven. Pomoci mohou koupací čepice, čelenky chránící uši či speciální plavecké špunty. Po koupání je vhodné uši jemně vytřít ručníkem, ale nikdy ne vatovou tyčinkou.

Vatové tyčinky tlačí maz k bubínku

Ucho má totiž přirozenou schopnost samočištění. Ušní maz se vytváří v zevní části zvukovodu, kde kůži chrání, a postupně sám putuje směrem ven. Tyčinky ho ale zatlačují směrem k bubínku, a mohou tak ucho ucpat.

Vyšší riziko zánětu se pojí s cestováním. Ke vzniku infekce přispívá voda z koupání v kombinaci s prouděním studeného vzduchu v letadle nebo autě. Rizikové je i přecházení z horka do chlazených prostor, například v obchodech.

Šetrná pomoc z přírody

Pokud k onemocnění dojde, je na místě klidový režim, teplé obklady a podpora hojení šetrnými přírodními prostředky. „Při akutním zánětu je třeba zaměřit se na likvidaci bakterií, které mohou být příčinou jeho vzniku. Proti streptokokům působí lichořeřišnice. Se zlatým stafylokokem pomůže směs česneků medvědího a setého. Také tinktura ze semene grepu pomáhá organismu s bojem proti mnoha bakteriím, ale i virům a plísním. S obtížně řešitelnými záněty způsobenými více druhy bakterií může pomoci originální směs Trojče plus,“ doporučila bylinkářka Jarmila Podhorná.

Naopak obezřetnost je na místě u takzvaných babských rad. Mezi nejčastější patří například vkládání syrového česneku do ucha. Česnek je sice skutečně prokazatelně antibakteriální a protizánětlivý, výtažky z něj se navíc přidávají do některých kapek, které záněty léčí, vkládat jej přímo do zvukovodu však může vést k podráždění, alergické reakci, popálení nebo zhoršení zánětu, zejména je-li bubínek citlivý či narušený.

Některé rady doporučují nakapat do ucha olivový olej, olej s třezalkou či tea tree. Tyto metody mohou mít mírný zklidňující efekt, avšak často jen oddalují potřebnou lékařskou péči. Odborníci proto radí ucho čistit pouze zvenku a při neustupující bolesti, horečce nebo výtoku raději vyhledat lékařskou pomoc.

Neléčený zánět může skončit operací

Pokud se potíže neléčí včas nebo se opakují, mohou přejít do chronického stavu. Léčbu chronického zánětu je opět možné podpořit bylinami. „Pokud je zánět již chronický, může dojít k poškození nervových center. V tomto případě pomůže tinktura z pupenů třezalky nebo z bělotrnu. Na podporu prokrvení je vhodný jinan a celkově protizánětlivě působí tinktura z pupenů olše,“ radí Jarmila Podhorná. Na zevní ošetření doporučuje vyzkoušet ušní svíce, které pomohou vyčistit zevní zvukovod a celkově zklidnit oblast ucha.

Chronický zánět vyžaduje delší a cílenější léčbu, často v podobě antibiotik. Ve vážnějších případech se infekce může rozšířit hlouběji do ucha nebo okolních tkání, což vyžaduje i chirurgický zákrok. Je proto důležité nepodceňovat první příznaky a raději se včas poradit s lékařem.