7 pádů Honzy Dědka: Bohdan Tůma, Zuzana Kajnarová, Jan Štoček, Jan Kopečný, Petr Ryšavý a Josef Vágner

Dalšími hosty 7 pádů Honzy Dědka budou dabér Bohdan Tůma, herečka Zuzana Kajnarová, detektiv Jan Štoček a zpěváci Muzikálů Naruby Jan Kopečný, Petr Ryšavý a Josef Vágner. 7 pádů Honzy Dědka sledujte v úterý 21. dubna ve 21.35 na Primě.

BOHDAN TŮMA zavzpomínal na dabování porna s Jaroslavou Obermaierovou, prozradil, jak dostal roli v Tankovém praporu a jak byl pařit se Simírem. Honza Dědek uvedl Bohdana Tůmu jako krále českého dabingu – sám prý o sobě řekl, že je hlásnou troubou tohoto národa. „To jsem někdy řekl? Já toho nakecám…“ smál se host. K tomu moderátor podotkl, kolika hlasy toho ale nakecá a že má za sebou nadabovaných patnáct tisíc filmů, přičemž druhý dabér v pořadí jich má o polovinu méně. „Tak není tak pilnej…“ O svých začátcích v dabingu vyprávěl: „Já sám nevím, jak jsem se k tomu dostal – a vzhledem k tomu, že mě z prvního dabingu vyhodili… Já ze sebe nevypravil ani slovo, byl jsem tehdy mladičkej… Já jsem se nastartoval v roce 91 Brandonem.“ (Beverly Hills 902 10, pozn.) V devadesátých letech Bohdan Tůma daboval i porno, k němuž má legendární vzpomínku na paní Obermaierovou, a předesílal, že sprostou, nicméně moderátor jej přesvědčil, aby vyprávěl. „Dělali jsme takovou scénu, ona dělala hraběnku a vzala si do studia časopis Vlasta nebo Květy, já teď nevím. A takhle měla posazené brýle na nose, listovala časopisem, sem tam vzdychla, sem tam mi řekla: No podívej se na tu nádivku… A najednou se zadívala na obrazovku a říká: Lízej mi pí…u. A já jsem úplně zvadl a nezmohl jsem se vůbec na nic.“ Roli vojína Bamzy v Tankovém praporu nabídl panu Tůmovi sám režisér Vít Olmer. „To bylo v 89., v 90., tuším, já jsem tehdy sloužil a AUSu na Pohořelci – Armádní umělecký soubor pro ty, kdo nevědí, a šel jsem k Černýmu volovi na pivo a potkal jsem tam kamaráda z branže. A když jsme si sedli, tak mi říká: Hele, počkej, támhle je Vítek Olmer, já ho jen zajdu pozdravit. No a protože nám donesli jídlo, a on furt nešel, furt tam s ním kecal, tak jsem tam šel, říkám: Dobrý den, pane režisére… A jestli to jídlo mám donést k nim. A on mi říká: Točím Tankovej prapor, dejte mi svůj telefon. No a já tu knížku tenkrát četl, strašně se mi líbila a za čtrnáct dní mi volal pan producent Ježek, že mám tu roli. A ty tanky jsme opravdu museli řídit, my se museli naučit ty tanky nabíjet!“ Honzu Dědka také zajímalo osobní setkání se Simírem alias Semirem Gerkhanem z Kobry 11. „S ním jsem se dvakrát osobně potkal. To je taky jediný herec, kterého dabuju a se kterým jsem se osobně potkal. On přijel do Domažlic na filmový festival, kde mu předávali cenu. Já jsem mu předával tu cenu… On ladně skočil na pódium, a já jsem se tam skulil ležmo – ale měl jsem velký aplaus…“ Téma hovoru se dálo neslo přes South Park k Jimu Carreymu, ale i Alzákovi, jimž všem propůjčil hlas. Celý rozhovor si nesmíte nechat ujít v 7 pádech Honzy Dědka v úterý ve 21.35 na Primě!

ZUZANA KAJNAROVÁ prozradila, proč si oholila hlavu, jak manželovi zkazila žádost o ruku a proč ji její děti neslyší. Honza Dědek zahájil povídání návratem k Zuzaninu dětství, kdy evidentně již tíhla k herectví, neboť měla celkem bujnou fantazii a například ve škole tvrdila, že žijí v maringotce. „Paní učitelka byla důvěřivá, bylo snadné ji i spolužáky pobavit, takže jsem řekla, že jsem od cirkusu… Ale tohle nic nebylo…“ V té době Zuzana měla například i růžové vlasy nebo byla úplně holohlavá: „My jsme s kamarádkou chodily do dramatického kroužku, a ten byl v Ostravě vedle domova důchodců. A ta kamarádka mi říkala, že tam stříhají důchodce za padesát korun. No a já na to, že jdeme! Já jsem chtěla změnu a chtěla jsem ostříhat. No a oni mi ostříhali takového hříbečka – dneska by se řeklo, že to bylo mega trapný… Takže jsem přišla domů, byla jsem hrozně nešťastná a říkám: Mami, mně se to hrozně nelíbí! A máma na to, ať to ostříhám – a vzala strojek a vzala to dohola. A to bylo na Vánoce, já zpívala v kostele ve sboru a přišla jsem tam s tou holou hlavou – a to mi přišlo jako výstřední, to, co je hodně dobrý, hustý!“ Všichni znají Zuzanu Kainarovou v její legendární roli Dorotky z Anděla Páně, přičemž tato pohádka nás všechny dle slov svého režiséra Jiřího Stracha přežije. „Já myslím, že má k tomu rozhodně našlápnuto. On to Jirka Strach určitě věděl nebo chtěl, on to má shůry. On to točil na film, na filmový materiál, a nemusel v tu chvíli, ale podle mne on věděl, že vytváří něco, co přežije generace.“ Přes Zuzanino zpívání ve sboru a její lásku k hudbě se téma přeneslo k jejímu manželovi, muzikantovi – a žádosti o roku, která neproběhla úplně tak, jak si asi představoval. „Tak zásnuby dobrý vzhledem k tomu, jak to dopadlo – vzali jsme se. Jako já to nevěděla, že mě chce požádat o ruku. Kdybych to věděla, možná bych byla pokornější – ale na druhou stranu on věděl, že já taková nikdy nebudu… My jsme jeli do Indie, do hor, tam byl takový potůček, tak jsem ho přeskočila – ale můj muž nechtěl, abych to přeskakovala, že je to nebezpečné. Jenže já myslela, že je to dobrej fór a taky jsem nechtěla, aby mi říkal, co mám, a nemám dělat. A až po čtyřech dnech mi došlo, že tam už to mělo proběhnout, a já mu tou svojí neposlušností úplně rozkopla hračky. A pak mě požádal, až když jsem měla pusu plnou oparů – jestli mu mě bylo líto nebo co…“ S manželem-muzikantem hrála Zuzana i ve filmu a mají spolu dvě děti, třináctiletého syna a patnáctiletou dceru – budou také herci? „Děti jsou fajn, ale já teď vlastně moc nevím, oni nemluví, nic neslyší, oni mají pořád sluchátka v uších – já na dceru dvě minuty mluvím, ona si pak vyndá sluchátka, podívá se na mě a řekne: Cože?“ Celé povídání si nenechte ujít v úterý večer na Primě.

JAN ŠTOČEK odhalil detaily několika známých kauz – psal si dopisy s Ivanem Roubalem, zatýkal Ivana Jonáka a náhodou přiměl Ladislava Hojera k přiznání k vraždám. Jan Štoček pracoval třicet let v pražské mordpartě na oddělení vražd, k jeho nejznámějším kauzám patří Roubal, Janák, orlické vraždy. „Hojera jsem dělal úplně na začátku a úplně náhodou. Já jsem se náhodou zeptal a on se omylem přiznal. On seděl na chodbě, my nevěděli, kdo to je, proč tam je. Kolega šel kolem, koukal na něj a říká mi: Honzo, pojď sem, to je náš člověk – protože my měli vraždu, kde jsme měli nákres pachatele, který byl podobný jemu. Tak já nemeškal, taky jsem si ho prohlížel a říkám: To je přesně on! Šel jsem k němu, dal jsem mu ruku na koleno a říkám mu: Hele, hochu, kolik jsi jich zabil? A on říká: Hodně, hodně…“ Případ Ladislava Hojera dělal legendární vyšetřovatel Markovič, kterého Jan Štoček přivedl k chytání ryb a který je známý svým přístupem k vrahům – uměl s nimi navázat kontakt. „Byl v tom dobrej, dokázal být přesvědčivej. Takhle přesvědčivej byl třeba u toho Ládi Hojera. Tomu říkal: Hele, Láďo, tebe nikdo neodsoudí, ty jsi nemocnej a půjdeš se léčit. A když ho táhli na šibenici, tak Hojer málem zbořil Pankrác…“ Při zatýkání Ivana Jonáka využil Jan Štoček malé lsti, která klapla: „Já jsem nedělal případ Jonák, já ho šel zatknout. Všichni jsme věděli, že tam má medvědy, krokodýla a takovouhle havěť… Člověk má občas ale tendenci udělat hrdinu okamžiku, tak jsem na poradě řekl: Já pojedu, kdo pojede se mnou?“ Ochranku a několikanásobná bezpečnostní opatření pan Štoček s kolegy překonal lstí, že je od Rozvodných závodů a jde vymáhat dluh za elektriku. Celý rozhovor plný zajímavých kriminalistických detailů sledujte již v úterý ve 21.35 na Primě!

JAN KOPEČNÝ, PETR RYŠAVÝ a JOSEF VÁGNER tvoří trio projektu Muzikály Naruby, který prý vznikl proto, aby se diváci během covidu nebáli přijít do divadla. Z recese a chutě zazpívat si totéž, co v muzikálech zpívají jejich kolegyně, které mají prý krásnější písně, vznikl úspěšný projekt. „Když jsme skládali repertoár prvního koncertu, tak jsme si ještě chtěli zachovat důstojnost, takže jsme vybírali běžný chlapský repertoár, ale pak jsme se rozhodli, že k tomu přistoupíme jinak, protože bychom se jenom předháněli v tom, kdo zazpívá vyšší tón – a vyhrál by to Honza. Začali jsme tam tedy házet Saxanu, Teď královnou jsem já, Jsi můj pán – a lidem se to začalo líbit,“ vysvětlil Josef Vágner, syn hudebníka Karla Vágnera. A jak probíhá výběr repertoáru? „Vždycky se hádáme. Agresivně. Bolí to. Nedáváme ty takzvaně naskočený. Většinou Honza má největší nákop, protože je to syn kováře – a proto většinou uspějí jeho nápady,“ práskli Josef a Petr, ale Jan měl potřebu uvést svou pravdu: „Prostě mám nejlepší nápady.“ Celý rozhovor nejen o hudbě si nenechte ujít v úterý večer ve 21.35 na Primě.