S létem a cestováním stoupá riziko nákaz, platí to i pro žloutenku typu A

V souvislosti s postupným rozvolňováním nastavených protiepidemických opatření a nastávající letní sezónou lze očekávat zvýšené množství cestovatelů a vyšší pravděpodobnost přenosu různých nákaz. Riziko stoupá i u virové hepatitidy A, též žloutenky typu A, která je zánětlivým onemocněním jater. Toto onemocnění vyžaduje izolaci na infekčním oddělení, dlouhodobou pracovní neschopnost, dietní opatření, rekonvalescenci po dobu několika měsíců a v neposlední řadě rozsáhlá karanténní opatření u kontaktů nemocného.

 

„Nebezpečný suvenýr si cestovatelé přivážejí zvláště z exotických zemí s nižším hygienickým standardem. Ani pobyt v prvotřídních hotelích v zemích s vysokým výskytem virové hepatitidy typu A není zárukou ochrany před touto infekcí,“ upozorňuje MUDr. Hana Ševčíková z centra Očkování a cestovní medicíny Avenier, Ostrava.

Inkubační doba se pohybuje mezi 15-50 dny. Onemocnění se nejdříve projevuje chřipkovými příznaky jako je zvýšená teplota, nevolnost, bolest kloubů, svalů, hlavy, břicha a celková slabost. Mohou se vyskytnout kožní a nervové projevy, změna barvy kůže, očního bělma, moči a stolice. Onemocnění u dětí může být i bezpříznakové a tím více rizikové pro šíření. K vylučování viru stolicí a k přenosu nákazy dochází už na konci inkubační doby, kdy nakažený ještě žádné příznaky nemá.

V zemích s nízkým hygienickým standardem, kde je riziko výrazně vyšší, postihuje spíše děti, ve vyspělých zemích osoby každého věku, kromě těch, které již onemocnění prodělaly nebo byly očkovány. V České republice se vyskytuje i v menších či větších epidemiích, které začínají většinou v rizikových skupinách a odtud se mohou šířit do běžné populace. V našich podmínkách souvisí většinou s kontaminovanou stravou nebo úzkým kontaktem v kolektivu vnímavých rizikových jedinců.

Ze zemí EU byl v roce 2020 nejvyšší výskyt virové hepatitidy A v Bulharsku a Rumunsku.

 „V ČR má velmi malé procento osob protilátky proti virové hepatitidě A, přibližně 20 %, a to je důvodem, proč se v naší společnosti může onemocnění snadno šířit a způsobovat epidemie. Za posledních 5 let v ČR onemocnělo více než 1600 osob,“ doplňuje MUDr. Hana Ševčíková.

Není k dispozici žádná léčba působící přímo proti viru virové hepatitidy A, z toho důvodu je prevence naprosto zásadní. Ta spočívá v důkladné hygieně, zvláštní důraz je kladen na mytí rukou a zpracování potravin. Důležité je také používání kvalitní vody a správné nakládání s odpady. Cestovatelům, kteří míří do rizikových zemí, je doporučováno očkování proti hepatitidě A.

„Prevence očkováním je jednoduchá. Dvě dávky vakcíny zajistí dlouhodobou, někdy celoživotní ochranu. Ochrana nastupuje již za cca 2 týdny po 1. dávce,“ doplňuje MUDr. Ševčíková.

Je možné a vhodné využít i kombinovanou vakcínu proti virové hepatitidě typu A i B (VHB), zejména u osob narozených před rokem 1989, které nejsou proti VHB očkovány v rámci pravidelného očkování. Virová hepatitida typu B je ve svém průběhu závažnější, může mít chronický průběh a vést k rozvoji cirhózy a rakoviny jater.

Rozlišujeme virové hepatitidy typu A, B, C, D a E – očkováním se můžeme chránit proti virové hepatitidě typu A, B a zprostředkovaně D.

Situace zvyšující riziko nákazy:

• cestování v zahraničí i v ČR, tím vyšší, čím nižší je hygienický standard země, pobytu, ubytování a stravování
• letní tábory, hromadné akce, festivaly, studijní a pracovní pobyty, stáže
• konzumace tepelně nezpracovaných potravin, pití nekvalitní vody a nápojů
• MHD, vlaková, autobusová, letecká a lodní doprava
• kontakt s nemocnou osobou nebo s osobou v inkubační době, kontakt s rizikovými skupinami osob (narkomani, bezdomovci, promiskuitní, homosexuální)
• válečné konflikty, uprchlické vlny a humanitární krize snižující hygienický standard