Ve filmu Za vším hledej ženu hrajete čerstvě bývalého manžela Zlaty Adamovské.
Můžeme se těšit na společné scény nebo jste se na place míjeli?
J: Musím předeslat, že jsem tam dostal malou roličku, ale bylo to tak milé, že jsem na to přistoupil. Skvělí lidé, jak v obsazení, tak ve štábu. Se Zlatkou jsme měli jedinou scénu. Bylo to v Ostravě a já jsem musel hrát, že ji nevidím. Takže jsem dělal, že tam není, ona mě viděla, skrývala se, a já jsem vyběhl šťastný vstříc novému životu s milenkou a dítětem. Takže jsem musel dělat, že ji nevidím, což bylo takové zvláštní. Zlatka je báječná a velmi jim s Petrem (Štěpánkem) fandím, protože je to opravdu holka do nepohody. Oba dva se vedle sebe naprosto rozzářili, jsou fajnový pár. Říkají krásnou věc: Pojďme žít tak, abychom si nemuseli lhát.
Trailer nastiňuje, že o legraci nebude nouze. Jaké vtipné chvíle jste během natáčení zažil Vy?
J: Vtipné bylo to, že jsem jel tu dlouhou cestu z Prahy do Ostravy jen na ten jeden jediný obraz. Tam jsem natočil to, že nevidím Zlatku, a zase jsem se vydal na tu dlouhou cestu zpátky do Prahy.
V tomto filmu hrajete otce hlavní hrdinky. Jak se Vaše postava staví k faktu, že Vaše dcera randí s mužem Vašeho věku? A jak byste na to reagoval Vy v reálném životě?
J: Já nemám dceru, ale syna, takže tohle naštěstí nemusím řešit. Samozřejmě jako otec bych ji maximálně podporoval. Pokud by se dcera dostala do takové situace, snažil bych se jí pomoci. Jsou to ale pouze domněnky. Mám kamaráda, který v mém věku má nový vztah, novou ženu a má tříměsíční dítě, tak jsem říkal “Chlapče, to je čest, jsi odvážný.” Moje postava je takový muž, který do toho šel. Do vztahu s mladší ženou, s níž založil novou rodinu. Je plný naděje, musí si věřit, nechce být zrazován okolím, ale já osobně bych do toho nešel. Naštěstí to mohu jen hrát.
Jak byste charakterizoval svou roli?
J: Objeví se tam jen opravdu sporadicky. Je to nadšený, myslím, že trochu zblblý, ne úplně stařík, a je omámen situací. Kéž by mu to vydrželo. Vypadá to, že by mohlo být pokračování filmu.
Od Vašich kolegyň již víme, že vás během natáčení trápilo vedro. Jak jste vedro zvládal Vy? Jaké bylo Vaše léto?
J: Klimatizovanou místnost jsem našel pouze tam, kde byla produkce. Měli jsme zázemí na tenisových kurtech, kde začínal Ivan Lendl, tak to pro mě byl zážitek. Jediná klimatizovaná místnost byla produkce, tam jsem se chránil, ale pak jsme vyjeli k nákupnímu centru, kde se natáčelo na parkovišti. Tam to bylo husté. Ve svém věku mám raději zimu. Umím se zahřát, ale před vedrem nikam neutečete. Venku bylo tak 38 stupňů a na parkovišti skoro 60 stupňů. Maskérky běhaly a říkaly: “Vy se nám potíte!” (smích) Zpocený herec, to je strašné. Moje léto bylo rychlé, ale bylo takové polopracovní a polovolno. Moje kolegyně z Ordinace v růžové zahradě, Dana Morávková, to udělala velmi šikovně. Ta si celý červenec dala volno. Říkal jsem si, že je to dost dobrý nápad. Příští rok v červenci udělám to samé. Když člověk může vypnout na tři měsíce, tak to jsou prázdniny. Pořád z toho volna pouze ukrajujeme. Jezdím se zájezdovým divadlem Harlekýn, hrajeme po vlastech českých a moravských. Dále hraji i v krásném divadle Lucie Bílé s Danou Morávkovou ve hře Mlčeti zlato. Teď začala sezóna, tak je to docela náročné, protože těch představení je hodně a i se rozjelo mnoho projektů, ale baví mě to pořád.
Co myslíte, že je největší tahák filmu Za vším hledej ženu?
J: To je věčné téma. Cherchez la femme. A já tomu pořád věřím a i když se teď ženy staví do rolí mužů, kdy začnou bojovat v MMA, ten chlap si v pozadí řekne: “No děvče, tak si to zkus.” Ale co bychom si počali bez žen. To je to hlavní téma. I ten název mnohé napovídá.
Můžete posoudit, jaký je rozdíl mezi tím, kdy jste s herectvím začínal a jaké je to teď?
J: To je zajímavá otázka. Zvláštní je to, že dřív režisér po mně něco chtěl, korigoval mě, a teď se velmi často stává, že řeknou: “Pane Čenský, vy to znáte, nechám to na vás.” A to mi je hrozně líto, protože já potřebuji režiséra. Potřebuji, aby mi řekl, co mám dělat, protože je tisíc způsobů, jak to mohu zahrát. Je mi líto, že teď po mě nic nechtějí. Když jsem dělal s Terezou Kopáčovou a hrál jsem s Lukášem Vaculíkem, který je mým spolužákem, libovali jsme si v tom, že konečně po nás režisér něco chce, má připomínky a pracuje s námi. Zkrátka, že mi nenechávají volnou ruku a že režisér má nějakou představu. Herec má spoustu možností, ale je mi líto, že mi neřeknou jakou vybrat. Je strašně fajn, když se najde režisér, který to nenechá jen na vás. Režisér Miloslav Šmídmajer má krásnou atmosféru kolem sebe, velmi něžně vás dostane tam, kam chce. Pan režisér Novák říká krásné slovo, které vystihlo i mou spolupráci s Miloslavem Šmídmajerem – i s tímto režisérem mi bylo útulně.
