Naděje pro nemocná játra se skrývá ve střevech, potvrdil výzkum českých vědců

Onemocnění jater aktuálně postihuje kolem 10-30% světové populace, a dokonce 70–90 % pacientů s obezitou a cukrovkou 2. typu. Ačkoliv máme poškození jater spojené převážně s konzumací alkoholu a cirhózou, jednou z častých diagnóz je i nealkoholické ztučnění jater, které může způsobovat nezdravý střevní mikrobiom a na rozdíl od cirhózy je léčitelné. A právě pacientům s touto diagnózou nyní čeští vědci přinášejí novou naději – po třech letech výzkumu úspěšně experimentálně prokázali, že specifické kombinace probiotických bakterií mohou s léčbou postižených jater významně napomoci.

„Játra jsou úžasným orgánem, který zodpovídá za kompletní detoxifikaci našeho těla. Mají nezastupitelnou roli při odbourávání všech cizorodých látek, ať už jsou to léky, alkohol, drogy, jedy nebo odpadní molekuly vytvořené při trávení potravy v lidském organismu. Jaterní buňky dokážou tyto jedovaté látky přeměnit na méně toxické a více rozpustné ve vodě, čímž jsou snáze vylučitelné z těla stolicí a močí,“ vysvětluje nenahraditelnou funkci jater vedoucí výzkumného týmu Petr Ryšávka ze společnosti Medi Pharma Vision.

Pod onemocněním jater si většina laické veřejnosti jako první představí cirhózu jater, ve kterou může vyústit nadměrná konzumace alkoholu. Cirhóza je velmi závažným a neléčitelným onemocněním, které zkracuje život v průměru asi o 10 let ve srovnání s běžnou populací. V mnohem menším povědomí je však takzvané nealkoholické ztučnění jater, tedy stav, kdy člověk nekonzumuje alkohol a přesto se u něj rozvine těžké postižení jater. Tento stav může způsobit zhruba 1 kilogram bakterií, které žijí v naších střevech. Nezdravý střevní mikrobiom se může v našem těle chovat jako neřízená chemická továrna produkující spoustu jedovatých odpadních látek včetně etanolu. Ten musí játra neustále odbourávat, což je nadměrně zatěžuje. „Například měření etanolu v krvi dětí trpících nealkoholickým ztučněním jater prokázalo, že tito pediatričtí pacienti mají zvýšenou hladinu etanolu v porovnání se zdravými dětmi. Vykazují parametry, jako by konzumovaly alkohol. Tito pacienti mají také změněné složení střevního mikrobiomu a ukazuje se, že právě jejich mikrobiální osídlení je příčinou tohoto „alkoholického“ stavu,“ dodává Petr Ryšávka. A právě pacientům s touto diagnózou přináší naději nový výzkum vědců z české společnosti Medi Pharma Vision a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně.

Tříleté laboratorní studie prokázaly vysoký ochranný efekt probiotik zejména v případech, že je toto poškození způsobenou nezdravou moderní stravou.  „Probiotika by měla být dle mého názoru zcela standardním doplňkem při léčbě poškození jater. Bez regenerace střevního mikrobiomu, bude mít standardní léčba vždy limitovaný efekt.“, uzavírá Petr Ryšávka.

Před vědci však stojí nelehký úkol. Dokončit klinické studie a hlavě přesvědčit lékařské prostředí o nutnosti péče o střevní mikrobiom při jaterních onemocněních.

 

Zdroj: Medi Pharma Vision