Devatenáctiletá Remy ví, že je dost možná poslední rudou čarodějkou. Už třináct let se jí daří skrývat se před lovci čarodějnic poté, co král Severního dvora porazil její domovský dvůr a vypsal na hlavy rudých čarodějnic odměnu.
Když narazí ve zdánlivě bezpečném hostinci na čtyři válečníky, dojde ke střetu s princem fae na osudové misi. Pohledný princ Hale z Východního království chce zastavit válku se Severním dvorem, než jeho království potká stejný osud jako kdysi Remyno. K tomu ale potřebuje rudou čarodějnici. Živou.
Může Remy princi důvěřovat? A může být její padlý dvůr vzkříšen ze spárů krále Severního dvora…? Aby Remy měla šanci zachránit sebe i svůj lid, musí spolu s Halem a jeho společníky vyrazit na nebezpečnou výpravu za nalezením ztracených relikvií…
První kniha napínavé fantasy ságy Pět korun Okrithu.
Ukázka z knihy:
„Nemáte žádné právo svazovat moje přátele,“ vyhrkla Remy. „Na Západě jsou čarodějové svobodní.“
Faeský muž ještě neodkryl karty. Fenrin měl pravdu; faeje můžou všechny považovat za hnědé čaroděje. Můžou to být překupníci, kteří hledají snadné peníze. Jestli je to tak, ukázat rudou magii by bylo rozsudkem smrti.
„Jsi stejně mazaná jako krásná, malá čarodějko,“ řekl fae, který se nad ní tyčil, tím svým okouzlujícím hlubokým hlasem.
Přejel jí očima po obličeji, jako by oceňoval její půvab. Remy se neubránila začervenání, které se jí vkradlo na tváře. Tenhle fae byl opravdu úžasný, ještě nikdy nikoho takového neviděla. Hladká opálená pleť na vysokých lícních kostech, strniště na výrazné bradě. Byl o hlavu větší než ona, velké, svalnaté tělo blokovalo celý vchod.
Pokusila se nenechat se chytit mužským lichocením. Tak tohle je hra, kterou chce hrát.
Změnila roli, aby se do jeho hry hodila: ani bojovnice, ani hlupačka, ale liška. Sabina a Josefina nebyly zběhlé jen v umění ložnice, ale byly i expertky v umění podvodu a Remy se učila rychle.
Zvedla obočí a přejela mu očima po těle. Chtěla, aby to vypadalo, že obdivuje jeho postavu, ale posuzovala protivníka. Odhadovala cizince celý život.
Bylo jasné, že tenhle fae je válečník. Nejen z jeho svalů, ale i z postoje. Měl na sobě dobře vybrané kožené kalhoty. Na opasku byly připnuté pečlivě udržované čepele a Remy mohla s jistotou říct, že v botě u kotníku je schované pouzdro s dýkou.
Úmyslně se na okamžik zdržela pohledem na plných rtech a pak znovu vzhlédla k okouzlujícím šedým očím. Zlomyslně se usmála.
Odhrnula si z tváře zbloudilý pramen vlasů a zastrčila si ho za ucho.
„Mazaná, opravdu,“ dodal.
„Pokud jste přišli pro služby hnědých čarodějů, nechápu, jak vám může pomoct spoutání mé matky a bratra.“
Faeský válečník se ohlédl k podlaze, kde seděli svázaní Heather a Fenrin. Remy se jim vůbec nepodobala. Oba měli světlou pleť, zatímco Remyina byla sytě hnědá. Heather měla měděně zrzavé vlasy, Fenrin slámově žluté, oba rovné jako hřebíky, zatímco Remyiny husté vlasy byly kudrnaté, černé jako půlnoc, a splývaly jí až k pasu. Očividně nebyli pokrevní příbuzní. Remy zvedla na fae bradu, ať zkusí něco namítnout.
„Kromě toho se mi zdá, že nejste typ, který hledá nápoj lásky,“ řekla znovu s tím nesmělým úsměvem. Mužovy oči překvapeně zamrkaly. „Předpokládám, že jste nás přišli odvézt na Sever a prodat nás do otroctví. Jestli je to tak, ujišťuju vás, že za hnědé čaroděje nezískáte ani jeden zlaťák, sotva to pokryje náklady na to, že nás tam odvlečete.“
„Jak se jmenuješ?“ zeptal se muž a široce se zazubil.
„Remy.“
„Remy.“ Odmlčel se ,jako by si její jméno vychutnával…
A.K. Mulford je bývalý biolog, který vyměnil vědeckou práci za psaní úspěšných fantasy románů. Žije s rodinou na Novém Zélandu.
Více se o něm dozvíte na https://www.akmulford.com/
A. K. Mulford: Dvůr vysoko v horách, přeložila Hana Vlčínská, vydává nakladatelství Laser, 376 stran, doporučená cena 499 Kč
