Po konci covidové pandemie se zdálo, že porodnost v Česku zažije lepší časy. Tento trend se ale nepotvrdil. Spíše naopak. Zatímco se v roce 2022 narodilo v zemi 101 tisíc děti, v loňském roce to bylo dokonce jen 92 tisíc, tedy další pokles, zhruba o 9 %. Na svět přišlo tak málo novorozenců, že půjde o jeden z vůbec nejslabších populačních ročníků v historii Česka. Co za tím stojí? Podle odborníků menší ochota mít děti, postcovidová doba, ale i špatný životní styl.
Mezinárodní studie naznačují, že by do roku 2100 mohla klesnout plodnost v 93 % všech zemí světa pod úroveň nezbytnou pro udržení stabilní populace. Důvodů je přitom hned několik – může za to častější vystavení člověka chemickým látkám a pesticidům, ale také nezdravý životní styl, spojený zejména s kouřením a obezitou, nebo upřednostnění kariéry před mateřstvím. Tím, že rodí starší ženy, se zvyšuje tlak na léčbu neplodnosti.
Až čtvrtinu párů v zemi trápí neplodnost
„Optimální období pro početí je u mužů před 40. rokem života, ideálně do 30 let, zatímco u žen je to mezi 23. a 25. rokem. Podle statistik je pravděpodobnost otěhotnění přirozenou cestou u žen nad 40 let zhruba 5 %. Je důležité si proto uvědomit, že i když můžeme ovlivnit mnoho aspektů našeho zdraví, reprodukční zdraví máme jen jedno a je potřeba o něj důkladně pečovat,“ vysvětluje MUDr. Milada Brandejská, medicínská ředitelka kliniky asistované reprodukce Europe IVF, a dodává:
„Vidíme, že dvojic, které řeší neplodnost, v Česku přibývá. Aktuálně je to každý pátý pár. Reprodukční medicína ovšem dokáže pomoci přibližně 95 % z nich a Česká republika patří ke světové špičce v léčbě neplodnosti i s ohledem na naši dlouholetou tradici a vysokou míru úspěšnosti. Na klinice Europe IVF jsme zaznamenali 15% nárůst počtu těhotných ve srovnání s předchozími roky. Každý den u nás na klinice otěhotní minimálně jedna žena.“
Následkem umělého oplodnění se v Česku narodí 5% dětí
Dětí narozených metodou umělého oplodnění přibývá. Aktuálně je to každé třicáté. Zatímco ještě v osmdesátých letech minulého století se tímto způsobem narodilo zhruba deset dětí ročně, dnes jejich počty stoupají do tisíců. Pokud se tendence umělých oplodnění bude nadále zvyšovat aktuálním tempem, budou za dvacet let lékaři uměle pomáhat na svět každému třetímu člověku.
To dokazují i čísla zdravotních pojišťoven. Například největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP v roce 2021 poskytla na umělé oplodnění pro takřka sedm a půl tisíce svých pojištěnek více než 310 milionů korun. O rok dříve to bylo 263 milionů korun, v roce 2019 pak 258 milionů.
„Mezi nejčastěji používané metody asistované reprodukce patří intrauterinní neboli nitroděložní inseminace (IUI), oplodnění ve zkumavce, tedy in vitro fertilizace (IVF), a léčba pomocí darovaných pohlavních buněk. IUI umožňuje lékařům vpravit do dělohy ženy pomocí katetru větší množství spermií, než je běžné při pohlavním styku,“ objasňuje lékařka.
Ženy těhotenství odkládají
Faktorů ovlivňujících pokles porodnosti je celá řada – od menší ochoty lidí mít děti přes slabší partnerské vztahy po ekonomickou nejistotu související s vysokou inflací nebo válkou na Ukrajině. Podle MUDr. Milady Brandejské ženy neodkládají mateřství z nerozvážnosti – mají pro to své důvody: „Ženy žijí ve 21. století, kdy mají jiné požadavky a špatně si shání partnera, se kterým by chtěly strávit zbytek života. Také jde dost často o páry, které jdou po čtyřicítce do nového manželství.“
Češkám hradí zdravotní pojišťovna až čtyři cykly umělého oplodnění do 40 let. Pokud bylo v prvních dvou cyklech transferováno jen jedno embryo, hradí i čtvrtý cyklus. Za menší porodností ale nestojí jen ženy. Více než 50 % případů neplodnosti pochází ze strany mužů. Svou roli v tom hraje také ostych. Vyšetření spermiogramu je pro většinu z nich stále tabu. Přitom čím dřív na kontrolu dorazí, tím snazší je nasadit případnou léčbu.
