Zámek Loučeň oslaví 20.výročí vstupu České republiky do EU jako úspěšný dotační projekt – na zámku u této příležitosti zasadí strom

Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004. Na Zámku Loučeň je to důvod k připomenutí, že právě díky evropským fondům mohl být zámek před sedmnácti lety zrekonstruován a otevřen veřejnosti. V letech 2006 – 2007 proběhla zásadní rekonstrukce celého areálu a od 7.července 2007 je zámek zpřístupněn s nově vybudovanou expozicí, labyrintáriem a hotelem v zámeckém parku. To vše proběhlo v době, kdy tento kout Středočeského kraje nebyl zdaleka vyhledávanou turistickou destinací a Zámek Loučeň byl první turistickou atraktivitou tohoto regionu. Po patnácti letech od otevření, v roce 2022 se stal nejnavštěvovanější soukromou památkou v České republice mezi hrady a zámky, v celkovém žebříčku návštěvnosti památek mu patří šesté místo. Bez evropských dotací by tomu tak dnes nebylo. Dnes je možné jednoznačně prokázat, že díky Zámku Loučeň došlo ke zkvalitnění turistické nabídky v regionu, že byla vybudovaná stabilní infrastruktura s celoročním využitím, a že se obec stala přitažlivější pro návštěvníky. Slavnostní sázení „Stromu EU“ na Loučeni proběhne 1. května v rámci zahájení květnového programu „Květnomluva“ na Zámku Loučeň. Tím zámek společně se svými návštěvníky pravidelně oslavuje po celý měsíc květen krásu českých květin a stromů.

„Pokud bychom neměli možnost požádat, a následně získat, evropské dotace, tak by dnes určitě zámek nebyl tím turistickým místem, jakým dnes je. Věděli jsme, že celý areál potřebuje zásadní injekci, aby mohl sloužit veřejnosti, a to bychom určitě v rámci komerčního úvěru nedokázali obhájit. Jedná se o kulturní památku s rozsáhlým, také chráněným parkem, a velká část vynaložených prostředků nemá přímou ekonomickou návratnost,“ uvádí Kateřina Šrámková z pozice jednatelky společnosti, která zámek vlastní a provozuje. „Hned na začátku našeho členství v EU se otevřely tzv. SROPy, tj strukturální regionální operační programy. My jsme žádali v rámci Podopatření 4.2.1 – Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu, speciálně Grantového schématu 74 pro podnikatelské subjekty. Hlavním cílem tohoto podopatření bylo přispět k dosažení trvalého hospodářského růstu i kvality života regionů zvýšením podílu cestovního ruchu na ekonomické prosperitě. Dílčím cílem bylo vytváření nových atraktivit a také aktivní využití historického, kulturního a přírodního bohatství regionů pro cestovní ruch. Tyto programové záměry loučeňský projekt s nejdelším názvem naplnil v průběhu období udržitelnosti. Z hlediska indikátorů, které tento program stanovil, bylo jenom zde vybudováno 64 stálých lůžek z cílového čísla 900 potřebných lůžek, tj 7,1%. Z necelé dvacítky úspěšných projektů, které v roce 2006 byly vybrané k financování, je loučeňský zámek jeden z mála, které fungují dodnes se stejným provozovatelem a se stejným záměrem. Věřím, že dnes každý, kdo seděl tehdy při rozhodování o výběru úspěšných projektů může říct, že v tomto místě evropské fondy splnily svůj účel. Bohužel, podobné příležitosti se dnes již neotevírají, a my smutně vnímáme to, že podnikatelská infrastruktura cestovního ruchu a kulturní turismus je spíše dotační Popelkou. Přitom památky jsou tím, co přebíráme od předků a necháváme příštím generacím. Jsou součástí naší kulturní identity a také předmětem zájmu o naši zemi v očích zahraničních návštěvníků. Je neuvěřitelné, že ten koncept, který jsme od stolu a bez kopírování vymysleli v roce 2004 je dodnes životaschopný, a že všechno jede dodnes podle původních představ. Myslím, že je vše o lidech. Tento projekt byl pro mne životní výzvou a nechtěla jsem se vzdát. Měla jsem štěstí na lidi kolem sebe, které se mi povedlo vtáhnout do mé vize. Někteří v našem zámeckém týmu působí dodnes. O to více je důvodů k oslavám. U této příležitosti vysadíme 1. 5.2024 v zámeckém parku na čestném místě pořádný strom. Zahájíme tak pro naše návštěvníky květnový program s názvem Květnomluva,“ dodává Kateřina Šrámková.

Zámek Loučeň, původně rodové sídlo rodiny Thurn-Taxisů, se stal v dobách socialismu školícím střediskem resortu dopravy, a kromě železničářů to bylo pro širokou veřejnost neznámé místo. Nový vlastník s otevřením možností financování rekonstrukce památek z evropských fondů po 1.5.2004 začal připravovat projekt zpřístupnění zámku a zámeckého parku veřejnosti a současně rozšíření kapacit pro kongresové akce.

V době přípravy projektu v letech 2004 – 2005 se hledal koncept pro interiérovou expozici a také náplň pro volnočasové využití zámeckého parku. Tyto přípravy a hledání možných řešení trvaly více než rok a výsledkem bylo v únoru 2005 podání žádosti o dotaci na projekt s nejdelším názvem ze všech ostatních konkurenčních projektů: „Zámek Loučen –nová turistická destinace: projekt revitalizace souboru kulturních památek v zámeckém parku pro využití v cestovním ruchu a kongresové turistice“.

Realizace prací započala v lednu 2006 a veškeré dodávky byly koordinovány tak, aby se mohlo 7.7.2007 otevřít. Přesto, že se během stavby vyskytly všechny problémy, se kterými se investor v případě takto rozsáhlého projektu může potýkat, povedlo se dodržet termín stanovený na počátku a skutečně 7.7.2007 přivítat na zámku první návštěvníky.

Tehdy to byl velký krok do neznáma, neboť podobný koncept u nás neexistoval. Celý záměr byl postavený na kombinaci kulturní a kongresové turistiky v rámci jednoho uzavřeného areálu. Byly hledány příklady dobré praxe pro inspiraci byla použita oblíbená metoda Kateřiny Šrámkové CTRL+C/CTRL +V. S tak ohromnými závazky nechtěli novodobí majitelé udělat chybu. Bohužel ani u nás, ani v zahraničí podobný koncept neexistoval, tak museli na Zámku Loučeň jít svou vlastní cestou.

Celý projekt byl pečlivě z hlediska záměru připraven tak, aby „posbíral“ co nejvíce bodů v rámci hodnotících kritérií, protože konkurence žadatelů byla obrovská. Byly to první velké, a na dlouhou dobu poslední dotace do takto rozsáhlých projektů. Jednalo se o několik navazujících etap, a nebyly jednoduché. Nejdříve bylo potřeba určit koncept, potom příprava projektové dokumentace, sepsání žádosti, jednání s úvěrujícími bankami, schvalování na úřadech, výběr generálního dodavatele, a to vše v nejistotě, zda se skutečně bude moct někdy stavět. Kateřina Šrámková vnímá tři velké milníky: když se dozvěděla, že jejich žádost byla schválena, když podepsali úvěrovou smlouvu, a když vybrali stavební firmu na základě opakovaného výběrového řízení. První kolo nedopadlo, protože všechny předložené nabídky byly vyšší než jejich finanční krytí.