V Rábech oslavili 140. výročí Lovčího zámečku (1882)

Na území Království perníku, z. s., pod hradem Kunětická hora u Pardubic se nachází pozoruhodná stavba Lovčího zámečku z roku 1882. Postavil ji svobodný pán Richard Drasche z Wartinbergu (1850-1923), jenž v červnu 1881 koupil v dražbě pardubický velkostatek – historické dědictví Pernštejnů.

Stavbu vedl a projektoval rodák z východočeských Slatiňan, architekt a od roku 1885 první ředitel Uměleckoprůmyslové školy v Praze František Schmoranz ml. (1845-1892). Málokdo si uvědomuje, že tato výjimečná stavba je opomíjeným předobrazem slavné České chalupy na zemské Jubilejní výstavě 1891. Z dnešního hlediska je neuvěřitelné, že pan baron před 140 lety dokázal tak obrovské dílo postavit a vybavit za jeden rok od chvíle, co koupil pozemky, neboť již 4. října 1882 vyšla v novinách Pernštýn obsáhlá recenze s podrobným popisem budov i vybavení. A to vozil cihly koňskými povozy ze vzdálenosti cca 30 km. Kolik povozů muselo být současně na trase, aby stavbu stačily zásobovat? Kolik dělníků i řemeslníků stavbyvedoucí zaměstnal? Nepochybně mnoho!

Pozoruhodná je i historie objektu, který střídal majitele vždy pod tlakem dějinných událostí ve středoevropském prostoru. Proto je úžasné, že 140. výročí Lovčího zámečku v Rábech společně oslavili dne 6. října 2022 potomci všech jeho dosavadních vlastníků.

Ze zámku v Ebreichsdorfu u Vídně přijel baron Richard Drasche, jenž je pravnukem prvního majitele. Osmdesátiletého pána doprovodil jeho vnuk Emil Drasche.

Právě před 100 lety v režii První pozemkové reformy po vzniku Československé republiky získali Lovčí zámeček s pozemky, okolními lesy i dalšími nemovitostmi manželé František a Marie Aschenbrennerovi (pan František Aschenbrenner byl vrchním ředitelem Moravské agrární a průmyslové banky a podílel se na měnové reformě dr. Aloise Rašína, jenž byl ostatně i autorem textu výchozího zákona o zřízení samostatného státu československého ze dne 28. října 1918). Tyto majitele při oslavě reprezentovali jejich vnuci Jiří a František Aschenbrennerovi.

V napjaté atmosféře krátce před 2. světovou válkou (v listopadu 1938) Lovčí zámeček s provozními budovami a okolními lesy od manželů Aschenbrennerových koupila paní Miloslava Sudková z Bílé Třemešné a přebudovala ho na Penzion pod Kunětickou horou. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl zámeček znárodněn a užíván jako internát učiliště Státních pracovních záloh (1953-1955), pak Domov důchodců a pro Ústav sociální péče (1965-2000). Před 30 lety (v listopadu 1992) byl ve značně zanedbaném stavu vydán v restituci mamince pana ing. Petra Mlejnka, jenž je vnukem paní Sudkové. Také on byl hostem slavnostního večera ke 140. výročí Lovčího zámečku.

Od roku 2003 o tuto pamětihodnost pečuje firma Kam na Pardubicku, s. r. o., postupně ji opravuje a na nemovitosti uplatňuje své předkupní právo. Je producentem zážitkového programu Muzea perníku v Perníkové chaloupce na území Království perníku a při slavnostním večeru oznámila záměr vydat k budoucímu 150. výročí Lovčího zámečku v roce 2032 reprezentativní obrazovou a historickou monografii. Snad se podaří v soukromých i státních archívech najít původní plány stavby Lovčího zámečku a zámeckého parku, dokumenty z jejich realizace i příběhy ze života obyvatelů a vlastníků této výjimečné památky. Její osudy dokonale odrážejí všechny historické mezníky na území České republiky.