Markéta Pavelková 
Když se v jarních měsících probouzí životní síla přírody, znovu a znovu nás překvapuje rozmanitá škála chutí, kterou nám nabízí. Nejen travnaté pláně začínají rozkvétat, ale i slovinská kulinářská scéna ožívá v celé své lahodné kráse.
Jaro přichází na venkov téměř současně s Velikonocemi. Půst, který následoval po masopustu, končí a začínají oslavy nejdůležitějšího křesťanského svátku, Velikonoc. V této době se dodržuje mnoho zvyků a tradic, které pocházejí nejen z nejranějších období křesťanství, ale i z mnohem starších dob. Patří mezi ně formy starověkých, předkřesťanských náboženských představ spojených s duchy plodnosti a růstu, které měly všem zaručit dobrou úrodu. Po čtyřicetidenním půstu během postního období mohli lidé opět začít jíst maso.
Květná neděle značí začátek Svatého týdne. Ve Slovinsku se tradičně nosí do kostela k požehnání svazky čerstvé zeleně a rostlin a olivové ratolesti. Pečlivě vyrobené svazky odrážejí kreativitu lidí a v jednotlivých regionech se liší svým vzhledem i názvem.
Na lublaňském tržišti najdete svazky z Lublaně vyrobené z dřevěných hoblin různých barev, čerstvé jarní zeleně a jehličnatých rostlin, s nimiž se můžete setkat i jinde po celém Slovinsku. Zvláštní jsou svazky z Ljubna, které jsou zdobené s velkou fantazií a kromě křesťanských motivů zobrazují také zemědělské nářadí a práce na poli. Svazky z horního údolí Sávy se nazývají prajklji. Zvláštní místo zaujímají prajklji z Rateče, na jejichž jehličnatých větvích visí preclíky.
Velikonoční pokrmy – ukázka slovinské originality
Základními potravinami velikonočního košíku, který se obvykle nosí na žegen (tradicí požehnání jídla v kostele o Velikonocích), jsou křen, potica, šunka, chléb a samozřejmě pirhi, malovaná velikonoční
vajíčka.
Chléb není ve Slovinsku pouhou potravinou, ale je vnímán jako symbol pohostinnosti, společenství a úcty k tradicím. Je také součástí slavnostních chvil a kulturního dědictví.
Nejtypičtější v tomto ročním období je sváteční potica, která tvarem připomíná bábovku. Připravuje se z kynutého těsta, které se rozválí, poklade náplní, zavine a upeče v troubě. Nejčastější náplně jsou z vlašských nebo lískových ořechů, z máku a z tvarohu. V jarním období se peče s různými jarními náplněmi, z nichž nejvíce vyniká estragonová potica.
Vejce, starodávný symbol plodnosti a zdroje života, se v křesťanství stala symbolem Kristova vzkříšení. Ve Slovinsku se nejčastěji nazývají pirhi, ale používá se také termín pisanice, zejména pisanice z Bela Krajina, a nebo remenke, pokud jste v Prekmurje. Tradiční velikonoční kraslice ve Slovinsku jsou červené barvy.
Velikonoční šunka je také jedním z tradičních velikonočních pokrmů. Připravuje se na několik způsobů, jako například šunka v těstě, což je poněkud netypický, ale velmi tradiční recept. Kromě šunky patří k velikonočním pokrmům také uzené nebo sušené maso, stejně jako různé druhy salámu lisovaného do vepřového střeva zvaného želodec, klobásy a další místní speciality.
Z pokrmů, které zbyly po velikonočních oslavách, se vyvinulo bohaté kulinářské dědictví. V údolí Ribnica se připravuje povanca, což je druh rolády plněná sušeným masem, restovanou cibulí a vejci. V Gorenjsku se připravuje brudel, zatímco Kostel je známý díky kostelskému želodci, u kterého se
využije vše a nic se nevyhodí, protože se jedná o pokrm z vepřového žaludku nebo střeva plněného směsí starého chleba, šunky nebo jiného uzeného masa, vajec a bylinek.
V tomto období se koná také řada akcí. V Brestovici pri Komnu se pořádá Festival chřestu, kdy díky mikroklimatickým podmínkám této oblasti se zde chřest sklízí jako první. Akce nabízí celou řadu místních pokrmů s chřestem, konkrétně více než 30 různých sladkých i slaných jídel, od mortadelly a aspiku s chřestem až po různé koláče, rizota, saláty a pečivo. Hlavním chodem je tradiční kraská omeleta „frtalja“ z divokého chřestu, vajec a pancetty.
Pašijové hry ve Škofji Loki: mistrovské divadelní představení zapsané na seznamu UNESCO
Každých šest let je velikonoční období ve Škofji Loki něčím výjimečným. V ulicích a na náměstích historického centra města se scházejí herci, kteří předvádějí biblické scény tak, jak byly interpretovány v barokním období. Díky rozsáhlému souboru a jedinečnému prostředí je inscenace Škofja Loka Passion Play, nejstaršího slovinského dramatického textu, skutečně působivou podívanou. Její
výjimečná hodnota byla navíc potvrzena zapsáním této hry na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Letos proběhnou hry v termínech od 21.3. do 12.4. 2026 více na https://www.pasijon.si/en/uprizoritev-2026/
