Life4you.cz - MP 
K jaru neodmyslitelně patří žlutá kachňata a housata pasoucí se na svěží zeleni. Podobnou podívanou nabízejí i zlatě blýskavé květy planých orsejů a blatouchů. Podle staré pověsti kdysi po dešti padala na zem malá sluníčka. Protože se neuměla vrátit, zůstala tady lidem pro radost. Blatouchy a orseje se objevují na vlhkých místech právě v období, kdy se začínají prodlužovat jarní dny. Rostou i v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava.
„Hle, tam — kde louky pod lesem kynuly zlatem pryskyřníků, blaťouchů a hvězdičkami orseje… tam pojednou prázdno.“ Mrštík Alois a Mrštík Vilém: Rok na vsi
Blatouch bahenní (Caltha palustris) čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae) roste na vlhkých až mokrých stanovištích, jako jsou mokřady, břehy vodních toků a lužní lesy. Je to vytrvalá bylina s přízemní růžicí ledvinovitých listů. Na slunných místech kvete bohatěji. Sírově žluté květy se po odkvětu přeměňují v měchýřky s drobnými semeny, které voda roznáší po okolí. Zvířata se intuitivně blatouchům vyhýbají, kromě losů, kteří ho dovedou spásat bez potíží. Nepříliš vábná vůně a silně palčivá chuť blatouchů ale napovídají, že jsou mírně toxické. Existují ale záznamy, že pupeny blatouchů ve slaném nálevu se používaly jako náhražka kaparů a květy se dobarvovalo máslo.
Orsej jarní hlíznatý (Ficaria verna bulbifera) ze stejné čeledi má velmi krátký vegetační cyklus, patří k tzv. jarním efemeroidům. V lesním prostředí využívá dostatku světla před olistěním stromů, vykvete a poté se zdánlivě vytratí. Rostlina má poléhavé kořenující lodyhy. V úžlabí listových řapíků vytváří malé pacibulky, kterými si orsej zajištuje rozmnožování. Semena v nažce často ani neuzrají a tato vytrvalá rostlina přežívá do příštího jara pomocí kořenových hlízek připomínajících malé fíky (odtud vědecký název).
Rod Ficaria má asi 5 druhů, které rostou v Evropě, severní Africe, Malé Asii a na Blízkém východě. Na našem území se můžeme setkat ještě s orsejem blatoucholistým, který nevytváří pacibulky. Mladé lístky orsejů obsahují vysoký podíl vitamínu C, proto se kdysi pojídaly a používaly do salátů. Čeleď pryskyřníkovitých však obsahuje alkaloid protoanemonin způsobující kožní problémy, nevolnost nebo i otravu. Proto tyto nápadné květy jarního aspektu raději ponecháme hmyzu.
Časně na jaře, kdy je v přírodě o květy nouze, se hmyz „malými sluníčky“ rád nechá zlákat. Květy mají mnoho tyčinek s pylem spirálovitě uspořádaným. Pyl sbírá hlavně blanokřídlý hmyz. Sladkou šťávu zase rádi vyhledávají zejména mravenci. V květu, který my vnímáme jako zlatou žluť, vidí hmyz i tmavší ukazatele směru vedoucí k nektariím. Nektarium blatouchu produkuje denně 0,46 g nektaru, to znamená, že 1000 květů vyprodukuje téměř 0,5 kg nektaru s cukernatostí 44 %.
… kde v zoo louky pod lesem kynou zlatem pryskyřníků, blaťouchů a hvězdičkami orseje… tam prázdno rozhodně není… 🙂
