Jeřábi popelaví z Liberecka odletěli na zimoviště ve Francii a Německu. Jejich výskyt a migrační trasy mapují speciální vysílačky ze Zoo Liberec.

V podzimních měsících se většina evropských jeřábů popelavých vydává na cestu k zimovištím v jihozápadní Evropě. Výjimkou nejsou ani jeřábi z Liberecka. Rekordmanem letošního roku se stal jeřáb původem z Frýdlantského výběžku, který za dvanáct hodin překonal vzdálenost 630 km a doletěl až k obci Hennemont na severozápadě Francie.  Druhý den se přesunul o dalších 120 km dál na jezero Lac du Der Chantecoq, kde se již usadil. Ostatní čeští jeřábí zůstávají ve většině případech přes zimu v Německu nebo se dokonce v posledních letech vrací zpátky do Čech.

V podzimních měsících pravidelně probíhá migrace jeřábů popelavých. Zatímco u nás můžeme pozorovat hejna čítající jednotky maximálně desítky jeřábů, jinde v západní a východní Evropě jsou to přelety až tisíců jedinců. Výzkumem českých jeřábů i monitoringem jejich migračních tras se dlouhodobě zabývá projekt Jeřábí život a ve spolupráci se Zoo Liberec a Zoo Ostrava vybrané jeřábí jedince vybavuje speciálními GPS-GSM vysílačkami. „Díky vysílačkám známe přesné aktuální lokality výskytu konkrétních ptáků i jejich migrační trasy, které se v posledních letech u českých jeřábů hodně mění. O to zajímavější, a pro jejich ochranu důležitější, je to sledovat,“ říká zakladatelka projektu Jeřábí život a terénní zooložka Zoo Liberec Markéta Ticháčková.

V letošním roce nejdelší cestu do tradičního zimoviště urazil dle záznamů z vysílaček tříletý jeřáb původem z Frýdlantského výběžku. „Vydal se na cestu 16. října a během dvanácti hodin překonal vzdálenost 630 km. Noc strávil již ve Francii nedaleko obce Hennemont a druhý den se přesunul o 120 km dál na jezero Lac du Der Chantecoq, kde se již usadil. Na tomto místě pobývá již potřetí. Poprvé sem zavítal s rodiči v roce 2021, druhou zimu vynechal a strávil ji z velké části v Česku. Další dvě zimy pak opět odletěl do Francie, zatímco většina severočeských jeřábů zůstává v Německu nebo se vrací zpátky do Čech,“ přibližuje ornitoložka.

V důsledku globálního oteplování a změně klimatu totiž stále narůstá počet jedinců, kteří zimují u nás. Díky mírnějším zimám a menší sněhové pokrývce jsou jeřábi stále schopni najít dostatek potravy a nenutí je nic k tomu, aby trávili zimu jinde. „Čím dál častěji se stává, že si jeřábi z nedalekého zimoviště zaletí na chvíli na hnízdiště a pak se zase vrátí. Přesně tak to udělal například i letošní mladý jeřáb od Dolní Řasnice, který byl na shromaždišti u Niesky asi 35 km od hranic, zaletěl si na několik dní na Frýdlantsko a nyní je opět na německo-polské hranici kousek nad Žitavou. Dvouletý jeřáb od Novozámeckého rybníka na Českolipsku zase překvapil tím, že se nejen vrátil do oblasti hnízdiště, ale dále se vydal naprosto neobvyklým směrem, a to na jihovýchod, a doletěl až do Maďarska. Je to vůbec první jeřáb z Čech, který byl v Maďarsku zaznamenán a bude velice zajímavé sledovat jeho další cestu. ,“ popisuje výsledky letošního výzkumu Ticháčková.

Samotná informace o přesné poloze těchto impozantních ptáků ale ornitologům většinou nestačí. Za jeřáby se také často vydávají přímo do terénu, aby je zkontrolovali a dozvěděli se o nich více. „Zjišťujeme například, zda je jeřáb již v páru, v jak velikém hejnu se pohybuje, jaké je složení hejna nebo jestli se v něm vyskytují další značení jeřábi.“  Když pak vědci chtějí pozorovat a zkoumat velká hejna, musí dokonce vycestovat až za hranice republiky. „Jeřábi totiž naše území v podstatě oblétávají. Cesta přímo na jih pro ně nepřipadá v úvahu, protože by narazili na mohutné pohoří Alp,“ říká ornitoložka.

„Migrace jeřábů patří k nejpůsobivějším scenériím podzimní přírody. Jsem rád, že se Zoo Liberec díky svému fondu in situ určenému na ochranu divoké přírody může podílet na tomto výzkumu, který umožňuje proniknout do nepředvídatelného chování a života těchto fascinujících letců,“ uzavírá ředitel zoo David Nejedlo.