Na schovávanou hrával jako malý snad každý. Ti nejmenší měli často výhodu, protože se dokázali schovat i tam, kam by se jiný nevešel. Být velký není při „schovce“ zrovna výhoda, spíš naopak. Medvědi hnědí z táborské zoologické zahrady jsou ale výjimkou potvrzující tohle pravidlo. I přes svůj velký vzrůst jsou přeborníky ve hře na schovávanou. Návštěvníkům se snaží schovat opravdu všude – za keřem, v jezírku a dokonce i ve vyhrabané noře. Jejich velkorysý výběh jim skýtá mnoho možností, kam se před zraky zvědavců ukrýt. Pokud je chcete najít, musíte se dívat opravdu všude. Někdy je dokonce nezbytné pozvednout zrak vzhůru, protože táborští medvědi tráví čas i na stromech. Jediným okamžikem, kdy je nikdo hledat nemusí, je čas krmení. Jakmile se ošetřovatelé přiblíží s jejich oblíbenými pochoutkami, hned jde hra na schovávanou stranou.
Medvěd hnědý je na českém území veden jako kriticky ohrožený druh. Kromě člověka nemá jiného přirozeného nepřátele. Většinu života tráví samotářsky, společnost opačného pohlaví vyhledává jen v době páření. Oproti běžným představám až 90 procent jeho potravy tvoří rostlinná strava, jako jsou různé výhonky rostlin, lesní plody, kořínky či ořechy. Jako všežravec nepohrdne ani mršinami, umí také velmi dobře lovit ryby. Ačkoliv medvěd vypadá neohrabaně, dokáže běžet rychlostí až 45 kilometrů v hodině, dokáže také zdatně šplhat po stromech. Medvěd neumí ovládat mimické svaly v obličeji, tudíž lze jen velmi těžko odhadnout jeho aktuální náladu.
