Mořská akvária brněnské zoo odkrývají další poklady: havýše, mořské krabice, které neumějí plavat

Brněnská zoo rozšířila kolekci neobvykle roztomilých, ale zároveň fascinujících rybek. Ke stávajícímu havýši rohatému nově přibyli další exotičtí zástupci: havýš žlutohnědý a havýš perličkový.

Tito neobyčejní tvorové jsou skutečným přírodním bizárem. Mají tělo ve tvaru krabice, jejich krunýř tvoří kostěné destičky a celkově připomínají pohyblivé čtverce nebo trojúhelníky. „Zajímaví jsou také svým nemotorným stylem plavání: vzhledem k malým ploutvím a neohebnému krunýři plavou velmi pomalu a jejich pohyb připomíná veslování,“ říká Petr Šrámek, kurátor chovu plazů, ryb a bezobratlých.

Pro dravce nejsou snadnou kořistí. Jejich kůže při podráždění vylučuje jedovatý sliz, který je chrání před predátory. Některé druhy mají navíc i rohy, které jim dodávají ještě větší odolnost proti útokům. Havýši jsou mistři adaptace. Umí rychle měnit barvu, což využívají jak k zastrašení nepřátel, tak ke komunikaci mezi sebou. Některé druhy dokonce vyluzují klikavé zvuky, které mohou sloužit k varování predátorů nebo ke vzájemnému dorozumívání.

„Zajímavostí pro fanoušky techniky je jistě fakt, že havýš žlutohnědý se stal inspirací pro Mercedes-Benz, který na základě jeho tvaru vytvořil aerodynamicky efektivní model M-B Bionic. Tento model možná nebyl nejkrásnější, ale rozhodně ukázal, že příroda ví, co dělá,“ doplnil Šrámek.

Havýši obývají teplé vody Indického a Tichého oceánu, včetně oblastí kolem Afriky, Havaje a dalších tropických regionů. Nejčastěji se vyskytují v mělkých lagunách a na korálových útesech, kde nacházejí úkryty a potravu. Dorůstají do délky od 20 cm do 50 cm, v závislosti na druhu. Žijí samostatně a sdružují se jen v období tření. Jsou to všežravci a živí se téměř čímkoli, co se jim vejde do malých úst. Při hledání potravy dokáží vystříknout proud vody do písku a tím rozvířit dno, aby objevili skryté lahůdky.

Foto: Petr Šrámek, kurátor chovu plazů, ryb a bezobratlých