Life4you.cz - MP 
Kalimika, neboli tamaríny skákavé, jak zní jejich starší název, chová olomoucká zoo od roku 1997. V uplynulém roce jsme se rozloučili se samcem i samicí. Oba se dožili v naší zoo vysokého věku, ale samice byla s délkou života 25 let rekordmankou. „K nedávno získané samičce ze Zoo Ljubljana jsme přivezli mladého samce ze švýcarské Walter zoo, čímž jsme získali mladý nadějný pár a k tomu i doporučení koordinátora k rozmnožování tohoto druhu v naší zoo. Jedná se o klidná a vyrovnaná zvířata, a i jejich spojování se povedlo po velmi krátkém seznámení,“ uvádí Ing. Jitka Vokurková. Za dobu chovu se v Zoo Olomouc narodila pouze 3 mláďata.
VÝJIMEČNÉ DRÁPKATÉ OPICE
Tento druh byl poprvé popsán v roce 1904 a je jediným zástupcem rodu Callimico. Je o něco větší než ostatní drápkaté opice. Dokáže velmi dobře šplhat a skákat i do vzdálenosti čtyř metrů. Po průměrné době březosti 144-159 dnů samice obvykle porodí jediné mládě, a ne dvojčata jako u jiných kosmanů a tamarínů. Další zvláštností je, že v prvních týdnech života se o mládě stará a nosí je především matka. Otec a ostatní členové skupiny se výchovy účastní až později. Mláďata jsou kojena tři měsíce, v té době si již začínají samostatně shánět potravu. Dospívají ve druhém roce života. Na rozdíl od ostatních druhů čeledi Callitrichidae může samec pářit více samic v jedné skupině, avšak samice se stávají vůči sobě agresivní a bojují o dominantní postavení. Mají schopnost rodit dvakrát ročně. Půlroční porody se pravidelně vyskytují v chovech a méně již ve volné přírodě a jsou připisovány poporodní říji, která umožňuje samici zabřeznout velmi brzy. K těmto vícečetným porodům přispívá i dostupnost hub – jejich důležitého zdroje potravy.
chovný pár
OBECNÉ INFORMACE
Kalimika patří k tzv. drápkatým opicím, které mají přeměněné nehty na drápky. V pralese se nejčastěji pohybují ve výšce do 5 metrů. Vyskytují se na severozápadě Jižní Ameriky, konkrétně obývají houštiny a přízemní patra pralesů Bolívie, Brazílie a Peru, kde za účelem vyhledávání potravy často sestupují i na zem. V přírodě jsou ohroženi ztrátou přirozeného prostředí v důsledku kácení deštných lesů. V jejich potravě je v menší míře zastoupeno ovoce, květy i míza stromů a ve větší hmyz, pavouci, vejce a menší druhy obratlovců. Houby tvoří majoritní část jejich potravy, i v období sucha bývají v potravě zastoupeny až 40 %. Jsou jedinými tropickými primáty, o kterých je známo, že jsou na tomto zdroji potravy závislí. Členové skupiny vydávají syčení, trylky a dlouhé cvrlikání, aby ukázali hrozbu nebo dominanci. Předpokládaná délka života je až 18 let.
