Po více než sedmi měsících se návštěvníkům znovu otevřel liberecký pavilon opic. Od září minulého roku v něm probíhala částečná rekonstrukce. Proměnou prošly vnitřní ubikace menších druhů opic i celá návštěvnická část. Kromě většiny původních obyvatel se do něj nastěhovala i nová šimpanzí samice, která byla na doporučení koordinátora chovu dovezena ze zoologické zahrady v Ostravě.
„Rekonstrukce pavilonu je jednou z řady obnov, které v zahradě probíhají nebo které projektujeme. Postupujeme tak, abychom vynakládali prostředky tam, kde i po rozšíření zahrady zůstanou pavilony zachovány,“ říká Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Dlouhotrvající rekonstrukce pavilonu opic byla dokončena a pavilon se dnes téměř po osmi měsících znovu otevřel návštěvníkům zoo. Během uzávěry prošel výraznou proměnou. Menší druhy opic, které pavilon obývají, se dočkaly větších vnitřních prostor a návštěvníci se mohou těšit na nové vzdělávací prvky a dekorace přibližující atmosféru tropického deštného lesa. Kompletní opravou prošla i původní kachlová podlaha a vyměněny byly i veškeré skleněné plochy, které nyní návštěvníkům nabízí příjemnější výhled na chované primáty. „Oproti původnímu plánu se nám uzávěra pavilonu protáhla na několik měsíců díky prodlouženým lhůtám dodání speciálních materiálů, jako například bezpečnostních skel,“ vysvětluje ředitel zoo David Nejedlo.
Po dobu rekonstrukce musela pavilon dočasně opustit i většina chovaných druhů, zůstala pouze tříčlenná skupina šimpanzů. Mangabejové žlutobřiší a giboni bělolící byli dočasně umístěni v Zoo Ostrava, makaci lví byli přesunuti do uvolněného výběhu po mangabejích a kočkodani Dianiny společně s tamaríny pinčími našli dočasné útočiště v zázemí liberecké zoo. Zpět do zrekonstruovaného pavilonu už se ale nevrátila skupina makaků lvích. „Abychom mohli zvětšit výběhy a tím i zlepšit životní podmínky našich primátů, jsme se po dohodě s mezinárodním koordinátorem rozhodli ukončit chov makaků lvích. Přestože se jedná o ohrožený druh, četnost jeho populace chovaná v lidské péči je dlouhodobě stabilní. Oproti tomu počty mangabejů žlutobřichých, kočkodanů Dianiných i gibonů bělolících jsou méně početné, a proto je v zájmu záchrany druhu naopak jejich chovy rozšiřovat,“ připomíná zooložka a kurátorka chovu primátů Petra Bolechová.
Do skupiny šimpanzů ale naopak nový člen přibyl. Dne 2023 byla ze zoologické zahrady v Ostravě dovezena nová osmadvacetiletá šimpanzí samice, která bude postupně začleněna do stávající tříčlenné skupiny. „Důvodem příchodu nové samice je oživení stávající skupiny způsobem, kterým se snažíme přiblížit situaci ve volné přírodě, kde také dochází k přesunům samic mezi nepříbuznými tlupami.“, vysvětluje Bolechová. Proces začleňování nových šimpanzů do skupin je náročný, a tak první dny v Liberci trávila ostravská samice odděleně a s ostatními šimpanzi se jen cítili a slyšeli. Postupně se seznamovala s novým prostředím: „Po krátké aklimatizaci v nových prostorech a seznámení s našimi chovateli následoval první vizuální kontakt se samcem. Po zhodnocení jejich vzájemných reakcí jsme oba jedince zkusili spojit, což dopadlo na výbornou. Jedná se ale pouze o první krok. Proces spojování nelze uspěchat, je potřeba průběžně vyhodnocovat individuální reakce zvířat a přizpůsobit se jim. Nová samice se ještě musí seznámit s dalšími prostory šimpanzí ubikace i s ostatními členy skupiny. Jsme tedy opravdu teprve na začátku,“ říká Bolechová.
Během seznamování zvířat tak návštěvníci v expozici uvidí zatím vždy pouze jen část liberecké šimpanzí skupiny.
