Ptačí hlídači ve voliéře La Pampa – čáje obojkové

Ve velké průchozí voliéře La Pampa v ostravské zoo mohou návštěvníci pozorovat rodinu čájí obojkových – chovný pár a jejich dva potomky. Nejedná se ale o vlastní mláďata, ta se páru dlouhodobě nedaří odchovat (nyní už z důvodu pokročilého věku), ale adoptivní, o která opět příkladně pečuje. Samotný odchov probíhal v zázemí mimo zraky návštěvníků, do La Pampy byla rodina těchto nepřehlédnutelných ptáků přestěhována před pár dny.

 

Zoo Ostrava chová čáje obojkové od roku 2000. Poprvé chovný pár těchto jihoamerických ptáků úspěšně zahnízdil před 12 lety, kdy odchoval jednoho potomka. Od té doby se ptáci o hnízdění pokoušeli, ale nedařilo se jim. Samice pravidelně snáší vejce, ale ta jsou v poslední době žel neoplozená. Před dvěma lety po dlouhé přestávce úspěšně odchovali další mládě. Nebylo ale jejich vlastní, nýbrž adoptované. Jednalo se o mláďata, resp. oplozená vejce z olomoucké zoo, kde se tamnímu páru nedařilo vejce vysedět. Chovatelé se tedy dohodli, že zkusí vejce podložit ostravskému páru. Ten nakonec jedno mládě úspěšně odchoval.

 

Odchovat mláďata čáji obojkové není vůbec jednoduchá záležitost. Přestože tyto zajímavé jihoamerické zástupce vrubozobých chová v Evropě více než 60 zoologických zahrad, úspěšné odchovy nejsou zcela běžné. Například během posledního roku se čáje podařilo rozmnožit asi ve 20 evropských zoo, ale zdaleka ne u všech se podařil i úspěšný odchov mláďat.

 

„Protože náš pár čájí dlouhodobě harmonizuje a je schopen mláďata úspěšně odchovat spolehlivě, chtěli jsme mu opět nabídnout možnost projevit/uplatnit rodičovské instinkty. Proto jsme se dohodli s kolegy v děčínské zoo, kde pár snesl čtyři vejce, že dvě z nich podložíme našemu páru,“ popisuje situaci vedoucí zoologického oddělení II Petr Vrána. Vejce z Děčína byla po převozu inkubována v líhni a páru byla podložena těsně před vyklubáním. „První mládě se vylíhlo 19. června 2025, druhé pak 22. června. Oba ptáci se opět projevili jako vzorní rodiče a o mláďata se od začátku skvěle starají. Střeží je a vodí za potravou. První týdny probíhal odchov v zázemí, tento týden jsme celou rodinu přestěhovali do voliéry La Pampa, kde je mohou návštěvníci vidět i slyšet. Čáje jsou pověstné svým pronikavým hlasem,“ dodává Petr Vrána.

 

Pro úspěšný odchov čájí je zcela zásadní správné složení krmné dávky. Dle dosavadních zkušeností mláďata potřebují kromě jiného především dostatečné množství „zeleného“ krmení, tj. najemno nasekaný ptačinec (Stellaria), pampeliškové listy (Taraxacum), jetel (Trifolium) a také vodní rostliny jako např. okřehek (Lemna). Nezbytná je i možnost přirozené pastvy venku.

 

Čája obojková (Chauna torquata) je rozšířena od východní Bolívie po střední Argentinu. Obývá bažinatá území a břehy řek, ale zdržuje se také na otevřených travnatých pampách. Mimo dobu hnízdění žijí ve velkých hejnech (až 100 jedinců). Ve skupinách se ozývá pronikavým křikem. I přesto, že nemá plovací blány, dovede dobře plavat. Spíše ale chodí po souši. V ohbí křídel má dvě ostré, rohovinové ostruhy, které jí slouží k obraně a v boji o území. Hnízdní páry jsou stálé, hnízda staví na mělčině z větviček a mokřadních rostlin (v průměru může dosáhnout až 1 m). Na 2–5 vejcích sedí oba rodiče. Mláďata jsou po vylíhnutí pokryta rezavým prachovým peřím a záhy opouští hnízdo podobně jako mláďata jiných vrubozobých ptáků. Rodiče o potomky pečují společně. Pro svou ostražitost bývá někdy ve své domovině chována jako „domácí hlídač“.

Video: Renáta Šafránová