Life4you.cz - MP 
Varany papuánské chová ostravská zoo od roku 2011. První a na dlouhou dobu jediná mláďata tohoto ještěra se zde podařilo odchovat hned v následujícím roce. Dalších mláďat se chovatelé dočkali po 12 letech. Na podzim 2024 se vylíhla čtyři mláďata, která prosperují a mají se čile k světu. I v rámci evropských zoo jsou to jediná mláďata, která se od roku 2012 vylíhla. Pobývají v chovatelském zázemí, v expoziční části zoo v pavilonu Papua mohou návštěvníci aktuálně vidět dospělého samce tohoto vzácně chovaného varana.
Varany papuánské mohou návštěvníci Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava vidět v pavilonu Papua, kde obývají jedno z akvaterárií nazvané Přítok jezera Sentani. Chov těchto nejdelších varanů světa zde začal v roce 2011 dovozem čtyř jedinců. Věk zvířat nebyl chovatelům znám, ale byla již dospělá a hned příští rok nakladla jedna ze samic vejce, z nichž se podařilo odchovat čtyři mláďata, která byla převezena do jiných zoologických zahrad. Původní varani postupně stárli a již nebyli schopni reprodukce. V roce 2022 uhynula poslední samice. Varani papuánští jsou v rámci Evropy i světa chováni velmi vzácně a jen v několika zoo se je podařilo rozmnožit. V Evropě je chová 10 institucí v počtu 26 jedinců. Zoo Ostrava se chce těmto největším papuánským predátorům dál věnovat, proto se rozhodla pořídit nový chovný pár.
V červenci 2022 zoo získala dvouletého samce varana papuánského, v prosinci téhož roku pak byla přivezena dvouletá samice. Spojení zvířat se zprvu nedařilo, varani se navzájem báli a později se i agresivně napadali. Úspěšné bylo spojení až po zimování letos na jaře. „Během zimy měli varani sníženou teplotu v teráriích o několik stupňů, v březnu jsme teplotu opět zvýšili a oba varany znovu spojili v expozičním teráriu. Tentokrát už se o sebe zajímali, navzájem se očichávali a zhruba po půl hodině jsme pozorovali páření, které střídavě probíhalo několik hodin. Zvířata jsme nechali v expozici společně, protože nejevila žádné známky agrese, vše bylo v pořádku,“ popisuje situaci chovatel plazů Lucas Bono.
V první polovině dubna se začala samice chovat nervózně a pokoušela se o hrabání. „Oddělili jsme proto samce. Dne 17. dubna samice vyhloubila v substrátu téměř metrovou jámu, nakladla do ní kožovitá vejce a jámu zahrabala. Abychom zajistili správný vývoj vajec, přemístili jsme je do líhně v zázemí. Po 185 dnech inkubace se 17. října 2024 prořezalo první mládě. Vážilo 47 g a na délku měřilo 38 cm. O dva dny později se prořezalo druhé mládě a zbylá dvě mláďata pak 26. října. Všechna byla přibližně stejně velká a vážila podobně. Mladé varany jsme umístili do společného terária bohatě osázeného rostlinami a opatřeného větvemi ke šplhání. Samozřejmostí je UV žárovka, která zvířatům zajišťuje vhodnou teplotu a také UV záření nezbytné pro jejich správný růst. Prostor také denně rosíme a doplňujeme vodu do misky,“ dodává Lucas Bono. Teplota v teráriu se pohybuje okolo 26 stupňů, pod výhřevem se může vyšplhat až na 35 stupňů.
První potravu (myší holata) přijímají mláďata zhruba po týdnu, až stráví živiny ze žloutkového váčku. Plazí mláďata jsou zcela samostatná, takže péči rodičů nevyžadují. Naopak by hrozilo, že by mohla být svými rodiči považována za kořist a tudíž pozřena. Proto i malí varánci zůstávají v chovatelském zázemí. V pavilonu Papua mohou návštěvníci ostravské zoo vidět zimujícího dospělého samce – otce mláďat. Matka mláďat zimuje v jiném teráriu v zázemí, rovněž mimo zraky návštěvníků.
Vylíhnutí mláďat považují ostravští chovatelé za velký úspěch. Za první odchovaná mláďata v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad, získala v roce 2013 ocenění Bílý slon. „Věříme, že další zkušenosti, které jsme získali, povedou v budoucnu k pravidelnějším odchovům. Klíčem k úspěchu se zdá být snížení teploty na zimní období a následné zvýšení, které zvířata stimuluje k páření,“ uzavírá Lucas Bono.
Varan papuánský (Varanus salvadorii) patří k nejdelším varanům světa. Může dosáhnout až tři metry, přičemž zhruba dvě třetiny délky připadají na ocas. Obývá pobřežní i horské deštné pralesy na jihovýchodě Nové Guiney. Pohybuje se převážně v korunách stromů, a to velmi obratně. K tomu mu pomáhají zahnuté a velmi ostré drápy a ovíjivý ocas. Mladí varani se živí hlavně hmyzem, dospělí pak loví ptáky, menší savce, ještěrky, vybírají také hnízda ptáků a dokonce jiných ještěrů. Nepohrdnou ani mršinou. Ve své domovině je tento největší papuánský predátor ohrožen zejména odlesňováním krajiny. Nemalý podíl na ubývání divoké populace mají také pytláci. Původní kmeny tyto varany občas loví, aby využili jejich kůži k výrobě bubnů.
