Táborská zoo je barevnější. Ze svého zimního pobytu se vrátili velcí papoušci ary zelenokřídlí a ararauny

První dny letních prázdnin rozjasní návštěvníkům táborské zoologické zahrady nádherně zbarvení papoušci ary zelenokřídlí a ararauny. Ti se tento týden vrátili ze svých zimních voliér, kde tráví chladnější měsíce roku. ZOO Tábor chová rozsáhlou kolekci velkých papoušků. V blízké budoucnosti pro ni plánuje postavit moderní Ptačí dům, který umožní, aby papoušci zůstali v Táboře po celý rok.

 

„Naše zoologická zahrada chová velkou kolekci vzácných velkých papoušků, například jednu z největších skupin ar zelenokřídlých z českých zoologických zahrad. Stávající voliéry v Táboře však neumožňují chovat zde tyto teplomilné ptáky po celý rok, chladnější období roku proto tráví na svém zimovišti. To se brzo změní, protože plánujeme postavit velkorysý ptačí dům, kde naši vzácní a ohrožení papoušci naleznou zázemí vhodné pro celoroční pobyt. Odpadne tak nutnost jejich pravidelného převozu,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.

Návštěvníci mohou ve voliérách v Táboře od tohoto týdne obdivovat hned šestici ar zelenokřídlých a dvojici ar araraun. Ara zelenokřídlý je druhý největší papoušek na světě, rozpětí křídel dosahuje až 125 centimetrů. Má velmi krásné zbarvení. Červené břicho, lopatky a hlavu střídá bílé peří na hlavě či světle modrý kostřec. Pestrou paletu barev doplňuje hřbet a křídla s temně zeleně zbarvenými pery. Tito papoušci žijí v tropických lesích Jižní Ameriky. Právě nekončící úbytek deštných pralesů, které jsou jeho přirozeným biotopem, ohrožují celosvětovou populaci ar zelenokřídlých nejvíce. Kromě toho se tento druh papouška v dospělosti často stává obětí lovců kvůli svému masu a peří. Mláďata zase často kradou pytláci přímo z hnízd, aby je prodali pro domácí chov. Na ten však nejsou příliš vhodní, protože jsou velmi nároční.

Ara ararauna v táborské zoologické zahradě. FOTO: archiv ZOO Tábor

 

Ara ararauna ve volné přírodě žije v oblasti deštných pralesů na území východní Brazílie, Paraguay a severovýchodní Argentiny. Nejčastěji se zdržují a létají v párech nebo menších skupinkách maximálně o 20 jedincích. Za potravou se vydávají za úsvitu, často až 25 kilometrů daleko. Hejno za potravou vždy vedou starší zkušenější ptáci. Se soumrakem se shromažďují v korunách vysokých stromů, kde společně v hejnech tráví noc. Živí se plody a semeny rostlin a ořechy. Jejich silné zobáky si poradí i s těmi nejtvrdšími skořápkami. Hnízdí v dutinách stromů vysoko nad zemí. Na vejcích sedí samice, samec nijak nepomáhá. Páry spolu tráví celý život.

ZOO Tábor chová také jednoho z nejohroženějších papoušků, kakadu moluckého, jehož chov v rámci Evropského záchovného programu (EEP) koordinuje s ostatními evropskými zoologickými zahradami. Je zařazen na seznam CITES. Kakadu je inteligentní a učenlivý, avšak velmi hlučný pták. Vyniká svým silným zobákem, který používá k louskání ořechů. Zvládne otevřít i tvrdý paraořech, stejně tak snadno jím zlomí třeba prst. V době páření žijí v párech, jinak se shlukují do větších hejn. Kakadu molucký se může dožít i sedmdesáti let.

Táborská zoologická zahrada chová také například amazoňany žlutokrké, aratingy tmavohlavé, zelené a zlatočelé či papouška nádherného.