Life4you.cz - MP 
Vydává hlasité charakteristické zvuky, a protože si silně brání své teritorium, považují ho někteří lidé za skvělé hlídače. Mnozí v nich ale vidí spíše nafoukané manekýny, kteří se jen předvádí. Ne nadarmo symbolizují pýchu a přepych. Jsou ale spojování také s nesmrtelností a rájem. Možná právě proto si je za své národní zvíře zvolila lidnatá Indie a je i výrazným prvkem nového loga Opavy. Už víte, o jaké zvíře se rozrostla táborská zoologická zahrada? Když ještě doplníme, že se s ním nejčastěji setkáte v parcích a zámeckých zahradách, bude to úplně jasné. V Táboře našla nový domov trojice pávů korunkatých a tato skupinka se brzo ještě rozroste.
„Naše zoologická zahrada se zaměřuje hlavně na chov ohrožených zvířat, ale to neznamená, že u nás nenajdete i jiné zvířecí druhy. Jsem rád, že návštěvníci nově uvidí i překrásně zbarvené pávy, kteří budou jistě ozdobou nejedné fotky. Aktuálně máme skupinu tří pávů – jednoho samce a dvě samice, ale to už brzo platit nebude. Jedna ze samic totiž zrovna sedí na vejcích, takže každým dnem čekáme na nové přírůstky. Do budoucna bychom chtěli paví hejno ještě více rozšířit “ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.
Páv korunkatý chovaný v ZOO Tábor pochází z Indie a Srí Lanky, kde se nejvíce zdržuje v listnatých lesích, křovinách i travnatých prostorech. Už po staletí se chovají v zámeckých parcích a zahradách, do Evropy se dostal už ve starověku.
Jde o ptáky s výrazným pohlavním dimorfismem. Samec má hlavu, krk a břicho modré, peří na zádech je zelenohnědé a křídla jsou hnědá černě pruhovaná. Prodloužené vrchní ocasní krovky tvoří takzvanou vlečku, na konci každého pera vlečky se nachází takzvané paví oko. Samci díky této vlečce mohou měřit až dva metry a využívají hlavně při dvoření se samicím. Samice jsou zbarveny hnědošedě jen krk je nazelenalý. Samci i samice mají na hlavě až několikacentimetrovou korunku.
Pávi jsou polygamní, žijí nejčastěji ve skupinách s jedním samcem a několika samicemi. Jde o všežravce živící se převážně semeny, rostlinami, hmyzem a jinými bezobratlými. Dokáží ale spořádat i menší obojživelníky a plazy. Kohouti na noc hřadují v korunách stromů, slepice většinou hnízdí na zemi v křovinách. Dokáží uletět až sto metrů. Dožívají se 15 až 20 let. Kromě klasického zbarvení byly vyšlechtěny také jiné barevné varianty, jako například bílá, strakatá či černokřídlá.
