Life4you.cz - MP 
Zoo Olomouc včera přišla o majestátního téměř sedmnáctiletého lva berberského Šimona.
„Odešel pro mě nejlepší lev, hned po svém tátovi Benitovi,“ dodává pohnutě ošetřovatelka Dana Reisigová.
„Jednalo se o samce vysokého věku, s chronickými potížemi pohybového aparátu, kterého sužovaly i další neduhy stáří. Netrpěl. Na výsledky příčiny úhynu čekáme. Pravděpodobně se jednalo o akutní infekci, které již nedokázal čelit. Šimon se k nám vrátí, patří sem neodmyslitelně. Jednáme s preparátorem,“ dodává zooložka Ing. Jitka Vokurková. Je třeba zmínit, že po něm teskní i samice Lilly, s níž pospolu úspěšně odchovali celkem 6 koťat, z toho poslední Thembi (Naděje), se narodilo 11.5.2018. Šimon byl samcem s největším počtem odchovaných mláďat na světě, jeho dva potomci z roku 2013 byli dokonce jediní narození lvi tohoto roku, které svět spatřil. Olomoucká zoo do populace v přírodě vyhynulého lva berberského přispěla 20 mláďaty. Poslední volně žijící lev berberský se nacházel do roku 1942 v Maroku.
CHOV V ZOO OLOMOUC
Chovných berberských lvů je málo a příbuzenských vazeb mezi nimi příliš mnoho, proto je sestavení chovného páru velmi obtížné. V současné době jsou chováni v Evropě asi ve 20 chovatelských institucích v celkovém počtu kolem 80 jedinců. Zoo Olomouc do záchrany populace berberského lva přispěla 20 jedinci. Rozmnožují se jen na několika místech. V ČR jsou momentálně kromě olomoucké zoo ještě ve Dvoře Králové, v Liberci a Plzni. Většina z nich jsou naši odchovanci. Historicky první lvi berberští přijeli do Olomouce v roce 1979.
OBECNÉ INFORMACE
Vyskytoval se na dnešním území Afriky na sever od Sahary. S jeho vyhubením začali už Egypťané, později Římané, kteří je používali při gladiátorských hrách. V zajetí přežívá několik posledních kusů. Berberští lvi byli dlouho dobu považováni za úplně vymizelé, v první polovině 20. let byl lev berberský vyhuben. V 70. letech bylo ale zjištěno, že poslední zástupci poddruhu přežili v soukromé zoo (menažerii) marockých králů. Tento lvinec se později stal základnou pro zoo v Rabatu. Odtud se v 70. letech dostalo 22 těchto lvů do 7 zoologických zahrad světa, mezi nimi i Dvůr Králové. Všichni berberští lvi, kteří jsou dnes chováni v zajetí, jsou tedy potomky lvů ze soukromé menažerie marockého krále. Berberský lev je největším poddruhem lva. Je to jediná kočkovitá šelma, u které se projevuje výrazný pohlavní dimorfismus (hříva samce) a jediná kočkovitá šelma, která žije a loví ve smečkách. Při lovu jsou aktivnější samice, při konzumaci potravy mají přednost samci. Mezi charakteristické znaky patří tmavá hříva, krátký a široký čenich, malé zakulacené uši s černým pruhem vzadu, velké jantarové oči se zelenou duhovkou. Delší srst slouží k ochraně před chladem, předci byli skvrnití, dnes se pouze mláďata rodí s kotěcí kresbou. Oči jsou důležitým smyslem lvů a lvi mají téměř dokonalou schopnost vidět ve tmě, díky luminiscenční vrstvě, která dokáže odrážet i slabé paprsky světla. Lev vidí ve tmě asi 6-7x lépe než člověk. Když jim v noci posvítíte do očí, tak oči díky již zmiňované vrstvě svítí. Při lovu si samec troufne i na žirafu. Dokáže spořádat na posezení až 45 kg masa. Ve volné přírodě lev kořist uloví, spořádá a po zhruba týdnu se vydává na lov opětně. Samice rodí mláďata vážící 1-2 kg, která porodí někde v úkrytu a o samotě. Mláďata poměrně často stěhuje a přenáší je v tlamě. Ke smečce se vrací, až když jsou lvíčata stará 6-8 týdnů.
