Vodní svět v táborské zoo se rozrostl o tři nové ohrožené živočišné druhy včetně ptáka letošního roku

Druhově pestrý Vodní svět v táborské zoologické zahradě se ještě o něco rozrostl, když tamní osazenstvo doplnila hned trojice nových živočišných druhů včetně letošního ptáka roku. Ve všech případech jde o zajímavě zbarvené zástupce čeledi kachnovití. Návštěvníci se mohou těšit na husici liščí, zrzohlávku rudozobou a poláka velkého, kterého Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2023.

„Jsem rád, že se nám ve spolupráci se zoologickou zahradou v německém Chemnitzu podařilo získat zajímavé zástupce vodních ptáků a rozšířit tím náš Vodní svět. Navíc jsme získali i poláka velkého, který je letošním symbolem toho, co je posláním i naší zoologické zahrady, tedy ochrany přírody a ohrožených druhů zvířat. Tato středně velký potápivá kachna se stala letošním Ptákem roku. Česká společnost ornitologická tím chtěla upozornit na to, že je polák u nás stále lovným druhem, přestože je celosvětově ohrožený. Lov ho přitom zabíjí i nepřímo, zásadně je decimují olověné broky používané myslivci. Podle ornitologů na následky otrav olovem po pozření broků jen v Evropě uhyne až 56 tisíc jedinců poláků velkých. Zatímco ještě před pár desítkami let šlo o naši nejpočetnější kachnu, za posledních 30 let se jeho česká populace snížila o třetinu. Máme nejvyšší čas s tím něco dělat,“ říká ředitel ZOO Tábor Evžen Korec a dodává, že prvním krokem musí být vyřazení poláka velkého ze seznamu lovné zvěře.

Polák velký je středně velká potápivá kachna, u které se projevuje výrazný pohlavní dimorfizmus. Pro kačery jsou typické zrzavá hlava a krk, které kontrastují se světlými zády, a červenohnědé oko. Naopak samice jsou převážně hnědé, aby v době hnízdění neupozorňovala na hnízdo, ale naopak splynula lépe s okolím. Stejnou barvu má i jejich oko.  Hlavním měsícem pro hnízdění je květen, hnízdní páry se ale často vytváří už na zimovištích. Samice snáší šest až osm vajec, stará se o ně sama. Mláďata po vylíhnutí hnízdo opustí během pár hodin, od prvních chvil se živí sama. Matka zajišťuje, aby neprochladla, chrání je před deštěm, brání je a vybírá místo s dostatkem potravy.

Polák velký se aktivně potápí až do hloubky 15 metrů a pod vodou dokáže strávit až jednu minutu, průměrně 20-25 sekund. Potravu pod vodou získává díky zobáku pokrytém citlivou kůží s řadou hmatových tělísek a silnému svalnatému jazyku, kterým díky rychlým pohybům vytvoří v ústní dutině podtlak a nasaje tak do ní vodu s bahnem. Citlivým jazykem nahmatá vhodnou potravu a voda s nestravitelnými zbytky vyteče přes lamely na čelistech zobáku, kterých je kolem 40, vyteče ven. Od roku 2015 je zařazen na seznam ohrožených druhů IUCN jako zranitelný taxon, protože populace poláků velkých je na ústupu.

Polák velký je všežravec, v létě převládá rostlinná složka nad živočišnou. Živí se hlavně různými částmi vodních rostlin, hlavně pupeny a semeny, ale i obilím a kukuřicí. Jídelníček doplňují drobní živočichové v podobě měkkýšů, korýšů, červů, vodního hmyzu a jejich larev. Na zimovištích pak konzumují hlavně živočišnou potravu.