Life4you.cz - MP 
Zoo Praha na sklonku roku představuje své největší chovatelské úspěchy. Vůbec první narozené mládě klokánka krysího, zdárné rozmnožení v přírodě rychle mizejícího satyra Cabotova či vylíhnutí stále málo prozkoumaných želv záhadných – to vše reprezentuje letošní nejvýznamnější odchovy.
„Krátce před koncem roku je bilance následující: 435 narozených savců, 474 vylíhnutých ptáků a 296 plazů a obojživelníků,“ uvádí ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a připomíná, že během čtyř zbývajících dní roku mláďat asi ještě přibude. „Souhrnně jde 218 druhů uvedených čtyř skupin obratlovců, přičemž pokud jde o plazy, dosáhli jsme letos rekordu čtyřiceti rozmnožených druhů.“
Atraktivita zvířat mezi veřejností však vždy nekoreluje s odborným hlediskem. Zatímco mezi návštěvníky se letos stala oblíbenými především trojčata vlků hřivnatých či samička hrabáče kapského, chovatelsky mimořádně cenná mláďata, která jsou zpravidla výsledkem dlouholetého snažení a péče kurátorů či chovatelů, nemusejí být nutně v centru pozornosti. V případě některých druhů jde o první úspěšné odchovy, které poskytují cenné zkušenosti pro budoucnost zahrady, v jiných případech je mládě pojistkou pro zachování ohroženého druhu.
Trojice následně představených odchovů v roce 2022 tak reprezentuje toto poslání Zoo Praha jako odborné instituce a moderní zoologické zahrady.
KLOKÁNEK KRYSÍ
Potorous tridactylus
V roce 2022 se v Zoo Praha narodilo historicky první mládě klokánka krysího. Z vaku své matky vykouklo poprvé na konci srpna a návštěvníci ho vzápětí mohli spatřit, jak prozkoumává svou expozici v Darwinově kráteru. Klokánek krysí je od roku 2014 zařazen na Červeném seznamu IUCN v kategorii „téměř ohrožený“ a jeho situace se od té doby zhoršuje. Ve své domovině na východě Austrálie ho ohrožují invazivní druhy zvířat i stále častější požáry.
Klokánek krysí se v roce 2022 v Zoo Praha narodil vůbec poprvé v její historii. Jde tak o velký úspěch mezi letošními odchovy. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha
„Pokud bude současný trend pokračovat, může podle prognóz v příštích dvanácti letech klesnout jeho populace na některých místech až o bezmála třetinu. Vůbec první odchov tohoto druhu v Zoo Praha je tak i s ohledem na zmíněný kontext velkým úspěchem,“ vysvětluje situaci kurátor savců Pavel Brandl.
Klokánci krysí jsou tzv. potravní specialisté – až 80 procent jejich jídelníčku tvoří houby, navíc především podzemní druhy. Vzhledem k tomu jsou ve své domovině považováni za „inženýry ekosystému“. Díky hrabání při hledání potravy pomáhají rostlinám, a to hned dvojím způsobem. Narušují horní vrstvu zeminy a hloubí jámy, ve kterých se drží voda a usazují nánosy naváté větrem, což je skvělé prostředí pro klíčení semen. Napomáhají také šíření výtrusů mykorhizních druhů hub, které hrají v ekosystému zásadní roli díky symbióze s kořeny stromů, například blahovičníků.
I v Zoo Praha už mládě přešlo na pevnou stravu svých rodičů. Těmi jsou pětiletá samice, která přišla do Prahy z polské Zoo Opole a skoro dvouletý samec původem ze Zoo Jihlava. Malý vačnatec je již plně samostatný, avšak stále je dobře rozeznatelný od své matky i otce. Nejaktivnější bývá kolem druhé hodiny odpolední při krmení.
SATYR CABOTŮV
Tragopan caboti
Velmi cenné je letošní vylíhnutí satyra Cabotova. Bažantovitý pták je zařazen na Červený seznam IUCN v kategorii „zranitelný“, navíc s klesavou tendencí počtu jedinců – na východě Číny jich zbývá jen několik tisíc. Už tak malá populace je současně velmi roztříštěná. Satyrům se daří pouze v chráněných oblastech. Jinde jejich počty klesají v důsledku probíhající přeměny krajiny, lovu a zvýšeného tlaku přirozených predátorů. Zoo Praha vede jeho Evropskou plemennou knihu.
Satyr Cabotův je zařazen na Červený seznam ohrožených druhů IUCN v kategorii „zranitelný“, Zoo Praha od roku 2018 vede jeho Evropskou plemennou knihu. O to cennější je letos vylíhnuté mládě. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha
„Evropská plemenná kniha satyrů Cabotových je jedním z novějších programů pražské zoo, svěřena nám byla na začátku roku 2018. Její vedení by mělo vést ke stabilizaci chovu, udržení genetické čistoty chovaných jedinců a rozšíření tohoto druhu v rámci evropských zařízení,“ vysvětluje kurátor ptáků Antonín Vaidl. Takových chovů však není mnoho. Vzhledem k jeho náročnosti je tento druh zastoupen jen v devíti evropských zoologických zahradách. „Kuře, které se na konci července vylíhlo v Zoo Praha, je jediným letošním přírůstkem v zoo celé kontinentální Evropy,“ dodává.
Podle Vaidla jsou hrabaví ptáci často přehlíženými obyvateli zoologických zahrad. Přitom bažantnice, které tradičně zdobily zámecké dvory, byly často přímými předchůdci pozdějších zoo. Satyrové obecně patří k atraktivním zástupcům svého řádu. V době toku se samci ozývají hlavně za soumraku a předvádějí kontrastně zbarvený hrdelní štít. V kombinaci s „růžky“ na hlavě potom skutečně připomínají stejnojmenného bájného tvora z řecké mytologie.
ŽELVA ZÁHADNÁ
Cyclemys enigmatica
Pozoruhodnými přírůstky Zoo Praha se stala čtyři mláďata želvy záhadné, která se vylíhla v listopadu. Plaz, který žije volně v pavilonu Indonéská džungle, patří k nejtajuplnějším obyvatelům zahrady. V přírodě jde o druh prakticky neprozkoumaný. O to větším chovatelským úspěchem je nynější odchov, který potvrzují smysl moderní zoo i jako výzkumné instituce.
V Zoo Praha se v listopadu vylíhla už čtyři mláďata želvy záhadné. Jde o první pražská mláďata tohoto tajuplného druhu od roku 2018. Vědci přitom tento druh popsali teprve před patnácti lety. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha
I přes nedostatek údajů odborníci usuzují, že populace želvy záhadné v přírodě se zmenšují. Malajské a indonéské lesní porosty, které želva obývá, dnes rapidně mizí. Na Červeném seznamu IUCN je tak druh zařazen do kategorie „téměř ohrožený“.
Samotný příběh pražských želv je už od jeho počátku nevšední. „V roce 2004 jsme se ujali zásilky želv zabavených pašerákům v Hongkongu. Mezi nimi byli i jedinci dosud neznámého druhu,“ vypráví kurátor plazů Petr Velenský. Už v roce 2007 se tehdy stále nepojmenovanou želvu podařilo v Zoo Praha rozmnožit poprvé. „Až rok poté byla teprve vědecky popsána, a to velmi příznačně – jako želva záhadná,“ dodává s tím, že listopadová mláďata jsou teď prvními, která se v zoo vylíhla po více než čtyřech letech. Zoo Praha má navíc jako jediná v Evropě chov tohoto druhu geneticky potvrzený.
Želva záhadná je přitom pozoruhodná i na základě nemnohých informací o jejím chování a návycích. Nejen, že je všežravá a nepohrdne tak kromě rostlin ani drobnými živočichy, ale zároveň vede obojživelný způsob života – umí dobře plavat a ráda se zdržuje poblíž vody, avšak současně tráví čas i na souši, v podrostu pralesa.
„Želvy záhadné jsme se zpočátku pokoušeli udržet v expozičním příkopu, ale při jejich schopnosti šplhat i po šikmých stěnách to bylo nemožné. Nakonec zvítězila jejich vazba na prostředí silně zarostlého tropického potoka, a tak žijí volně v celém horním patře pavilonu Indonéská džungle,“ radí Velenský, kde můžou návštěvníci želvy v zoo spatřit. Nejlépe, když po nich budou pátrat naproti expozicím binturongů a orangutanů.
