Zoo Brno jako první v republice odchovala kriticky ohrožené luňáky hnědé

Unikátní odchov se uskutečnil v letošním roce mezi dravci v brněnské zoo. V Králově voliéře se na konci května vylíhla dvě mláďata luňáků hnědých. Jde o první zaznamenaný odchov tohoto druhu ptáků v rámci zoologických zahrad v České republice.

„Mají dvoupatrovou hnízdní platformu, jejíž horní část obývají čápi černí. V průběhu sezóny jsme pozorovali, že se na té spodní něco děje, ale nebylo nic vidět, protože ve voliéře nemáme místo odkud bychom na hnízdo viděli shora. Proces jsme tak museli nechat vlastnímu osudu a najednou po půlce sezóny vykoukla z hnízda dvě opeřená mláďata“, říká kurátor ptáků Petr Suvorov.

Chovatele překvapilo zejména to, že přirozený proces nenarušili čápi černí, kteří se po celou dobu pohybovali kolem hnízdní podložky a luňáci vyvedli dvě mláďata do dospělosti. „Je to unikátní, čekali jsme, že se ptáci mezi sebou budou daleko víc prát, ale nestalo se. Mláďata okamžitě po vyvedení z hnízda začala poskakovat po okolních větvích ve vysoké výšce a s rodiči se rozlétala naprosto bez problémů“, dodal Suvorov.

Klíčové pro odchov je podle kurátora to, že je voliéra dostatečně velká, ptáci v hnízdě jsou daleko od lidí a mohou mít větší pocit bezpečí. Dalším z faktorů je jistě i to, že jsou v dobré kondici. Oválný tvar Královy voliéry jim umožňuje létat dokolečka, tzn. neustále si tím posilovat letové svaly. Možná je i vzájemná stimulace mezi jednotlivými jedinci skupiny v rámci toku.

Mláďata mají světlé konce per po celém těle a vypadají, jako by měla jemné proužky. Návštěvníci je mohli pozorovat v Králově voliéře během léta a podzimu. V současné době už jsou přemístěná ve voliéře vedle výběhu vari černobílých, kde se budou připravovat na transport do svého nového domova.

Naši základní skupinu tvoří 6 jedinců, tedy 3 páry. Tři ptáci pochází z Francie, tři z Kazachstánu. Obývají Královu voliéru spolu s párem čápů černých, párem jeřábů panenských a dvěma samicemi kajky mořské.

Luňák hnědý patří mezi dravce z čeledi jestřábovitých. V ČR se řadí mezi kriticky ohrožené druhy. Má rozpětí křídel 130 – 155 cm a váží 750 – 950 g. Vyskytuje se v Evropě, Asii, Africe i Austrálii. Hnízdí v lesích u řek a jezer, v mokřadech, ale i blízko lidských sídel. Hnízdo si pár staví vysoko na stromě, někdy využívá i stará hnízda jiných druhů ptáků, například volavek, kormoránů nebo vran.
Jedná se o potravního generalistu, který je schopen zkonzumovat od drobných obratlovců přes mršiny až po odpadky. V zemích třetího světa tito ptáci létají hledat potravu i do zastavěných oblastí.

Má letecké schopnosti na velmi vysoké úrovni a umí skvěle ukořistit sousto v letu. V naší přírodě se dá dobře rozeznat od ostatních dravců – na dlouhém ocase má jemně vykrojenou vidlici a má dlouhá špičatá křídla. Na území České republiky žije také jemu podobný luňák červený.
Nejsilnější evropská populace chovaných luňáků hnědých je v současné době ve francouzských zoo, kde se i rozmnožují.

V České republice hnízdí luňák hnědý vzácně, především na jižní Moravě a v jižních Čechách. Mimo to přes naše území migrují severnější populace.