Polévky u nás a ve světě: Někde je jí za studena, jinde bez nich neposnídají

Zatímco u nás jíme polévky zpravidla před obědem nebo sáhneme po výživnější variantě k večeři, ve světě se podávají úplně jinak. Slyšeli jste někdy o studených polévkách z Turecka nebo víte, jak se jmenuje tradiční řecká polévka s citronem?

Celosvětově patří polévky k nejrozšířenějším pokrmům a podávají se v různou denní dobu. Pokud se ocitnete například v Řecku, pochutnáte si na Avgolemono, krémové kuřecí polévce s jemným nádechem citronové šťávy. Ve Francii se pak polévka tradičně podává k večeři a pro každý region je specifická jiná, jako například bohatá cibulačka, kterou se zahřívali Pařížané v chladných zimních měsících.

U nás je populární například kulajda, kterou možná znáte i jako kudlavku nebo kulimajdu. Původ slova kulajda je zřejmě odvozený od slova zakudlit, což znamená zahustit moukou. Jiné zdroje naopak uvádí, že tuto polévku původně vařila německá kuchařka podle které se polévka pojmenovala. Ať už tuto polévku nazýváte jakkoli, jistě budete souhlasit, že neodmyslitelně patří k podzimu. I přes to, že je polévka jednoduchá a obsahuje levné suroviny, dokáže potěšit každého, kdo ji ochutná.

Než se však pustíme dál, Honza Albrecht, vítěz Masterchef 2023 a ambasador značky Beko, si pro vás připravil recept na lahodnou kulajdu. Právě teď je totiž ideální doba, kdy si ji připravit. Sezóna hub je v plném proudu, a co by mohlo být lepšího než talíř voňavé kulajdy s čerstvě nasbíranými houbami?

 

Kulajda s lesními houbami, liškami a zastřeným vejcem

Doba přípravy: do 30 minut
Doba vaření: 1,5 hod

Na 5 porcí budete potřebovat:

• 300 g brambor
• 2 PL hladké mouky
• 2 svazky čerstvého kopru
• kmín
• 150 g čerstvých lišek
• 150 g sušených lesních hub (nebo čerstvých)
• 2 PL másla
• 800 ml hovězího vývaru

Na dochucení a ozdobu:

• 2 PL cukru
• sůl
• 150 ml tučné smetany
• pepř
• kopr

Zastřené vejce:

• 3 PL octa
• 5 vajec

Postup: Dejte vařit část vývaru a přidejte do něj sušené houby, aby změkly. Podle potřeby vařte půl hodiny až hodinu. Do velkého hrnce dejte trochu másla a hladkou mouku. Postupným mícháním z toho udělejte světlou jíšku. Přidejte k ní vývar s houbami a míchejte, dokud ze směsi nevznikne hladká hmota. Směs zalijte trochou vývaru, osolte, přidejte nakrájené brambory a nechte 20 minut povařit. Vezměte si čerstvý kopr a oberte ze stonků listy. Samotné stonky dejte do vývaru, aby se z nich vyvařila chuť. Přidejte kmín. Vedle na pánvi si mezitím rozehřejte máslo a na něm lehce orestujte lišky. Stačí zlehka, aby zůstaly krásně křupavé. Pak přidejte trochu soli a pepře. Do rendlíku si nachystejte vodu, do něj nalijte trochu octa a přiveďte k varu. Teplotu následně stáhněte, ať voda probublává a vytvořte v ní vařečkou vír. Rozklepněte jedno vejce a nechte ve varu 3 minuty, aby se vejce zastřelo a žloutek byl stále tekutý. Z kulajdy vyndejte stonky kopru. Přidávejte cukr, ocet a sůl, dokud nebude mít polévka ideální chuť. Pokud ale rádi experimentujete, můžete místo cukru použít i Salko. Zastřené vejce vyndejte z hrnce a položte na kuchyňskou utěrku. Polévku zalijte smetanou a nasypejte zbývající listy kopru. Kulajdu přendejte do talíře a ozdobte zastřeným vejcem a liškami.

Tip: Pokud chcete přivést vodu k varu rychleji, využijte na desce funkci Booster, díky které začne vařit už za 90 vteřin. Booster nabízí například varné desky Beko HII 64700 UFT.

Polévky, kam se podíváš

Evropané často volí polévku jako předkrm, například v Chorvatsku se podávají k hlavnímu chodu, a jsou spíše čiré a lehké. V Turecku je polévka základním kamenem každodenní stravy. Tamní jogurtové polévky s rýží tu konzumují téměř každý den. Pokud se ale vydáme ještě dál, za oceán do Japonska, zjistíme, že tam polévka nepatří k večeři ani obědu, ale ke snídani. Tradiční miso polévka, která je lehká a výživná, je totiž pro Japonce ideálním způsobem, jak po ránu nastartovat organismus.

Od pravěku k moderním chutím

Polévka provází lidstvo od pradávna – už v pravěku se vařila v jámách s horkými kameny, do kterých se házelo vše, co bylo po ruce. Římané ji pak povýšili na kulinářské umění díky novým surovinám jako pórek či tymián. Objevení Ameriky přineslo rajčata a brambory, které polévky výrazně obohatily. Tyto vlivy vytvořily základ pro polévky, které známe dnes. V mnoha kulturách navíc představují symbol pohostinnosti a tradic, a právě to z nich dělá nejen pokrm, ale i prostředek, jak vyjádřit sounáležitost a lásku k rodině.