Life4you.cz - MP 
V sobotu 23. března uvedeme druhou premiéru letošní sezony, Cestu dlouhým dnem do noci Eugena O´Neilla v režii Ivana Buraje, který se od sezony 2025/26 stane novým uměleckým šéfem Divadla v Dlouhé. Legendární text amerického psychologického realismu uvádíme v novém překladu Ester Žantovské.
K volbě titulu režisér Buraj říká: „Vždy, když v projektech zkoumám osobní vztahy, tak mě látka zaujme, až když mi emoce nebo vztahy začnou připomínat něco, co mě zajímá i ve společnosti. V tomhle smyslu mi to s O´Neillovým textem chvilku trvalo, než jsem k němu dozrál, než jsem v něm uviděl současnost a motivy překračují půdorys jedné rodiny. Když jsem si hru přečetl před rokem, uviděl jsem v ní, snovým zrakem, sousoší, které v kompozici zvolených postav velmi přesně vyjadřuje současnost a její krize. Otec – jazykem dneška splňuje dokonale kategorii bílého heterosexuální muže, který řeší zejména ekonomiku a materiální zabezpečení vlastní rodiny. Matka, která se snaží vytvářet domov, ale dokáže to jenom s pomocí berličky opiátů. Postava staršího syna Jamieho, utápějícího se v závislosti na alkoholu, který leží nenápadně vedle morfia, jako stejně destruktivní závislost a zdánlivé řešení Jamieho rozporu mezi nápodobou otce a vzdorem vůči němu. A nakonec Edmund, alter ego O´Neilla zamlada – idealista, který by hrozně chtěl změnit svět k lepšímu, nebo aspoň vstoupit do rodiny, která v mých očích symbolizuje svět, léčivě. A nad tím vším se vznáší v pozadí naznačená krize zdravotního systému, kolaps péče o duševní zdraví, vůbec kolaps důvěry ve veřejný prostor a instituce. Ovšem vedle této temnoty jsme měli potřebu i cosi symbolicky léčit, nebo alespoň poznávat jinak. Proto jsme se rozhodli projít skrze rodinné terapie postav této hry a vytvořit z nich fragment, sen o terapii rodiny Tyronových, který se stal součástí naší inscenace. I když věřím, že léčivé je už to, že jsme schopni dát temným proudům jméno, podívat se jim do očí.“
Eugene O’Neill Cesta dlouhým dnem do noci
Pomalé snímání rozvratu jedné rodiny
Překlad Ester Žantovská Režie Ivan Buraj Dramaturgie Tereza Marečková Scéna Antonín Šilar Kostýmy Kateřina Štefková Hudba Matúš Kobolka Pohybová spolupráce Markéta Jandová
Archetypální rodinné panorama odrážející současnost zamotanou do iluze bezmezného individualismu a ekonomického růstu jako jediné spásy. A pod tím vším – obrovská touha po lásce a pochopení. Stín bílého muže. Temná strana lásky.
