Drama HADÍ PLYN bude mít světovou premiéru na letošním karlovarském festivalu

Režisér David Jařab natočil snímek Hadí plyn inspirovaný ikonickou novelou Josepha Conrada Srdce temnoty jako filmovou odyseu o cestě do temnoty lidské duše. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary HADÍ PLYN zařadil do svého programu a uvede jej v exkluzivní světové premiéře v sekci Zvláštní uvedení, v jejímž rámci probíhají premiéry vybraných zahraničních a českých titulů. V českých kinech bude mít film premiéru 21. září.

Scénář k filmu Hadí plyn si napsal David Jařab sám, coby respektovaný divadelní režisér tuto látku již dříve zpracoval do podoby úspěšné divadelní inscenace, považované za jedno z vrcholných děl poslední sezony Pražského komorního divadla v divadle Komedie. V případě filmové podoby Hadího plynu se ovšem nejedná o převedení divadelní verze na plátno, nýbrž o svébytnou adaptaci originálního literárního textu pro film. Děj snímku je posunut do současnosti a hrdinova cesta nemíří ze západní Evropy do nitra Afriky, nýbrž z Prahy na divoký Balkán. Do hlavní role Roberta Kleina David Jařab obsadil Stanislava Majera. V dalších rolích se pak představí například Martin Pechlát, Dalibor Buš, Mara Lukama a Václav Vašák.

Film vypráví příběh Roberta Kleina, který opouští ve Francii svou partnerku Saadu, aby se vrátil zpět do Prahy a později hledal svého nevlastního bratra kdesi na Balkáně. Je poháněn intuicí, která ho žene do míst, kde Evropa ztrácí svoje kontury a propadá se do své koloniální minulosti rámované xenofobní současností. Robert Klein je nucen přemýšlet o sobě, svém vztahu k násilí, sexu i jinakosti kultur. Snaží se porozumět svému „já“ a posléze přijmout i jeho temnou stránkou.

O filmu a jeho příběhu David Jařab prozradil: „Hledání plynu v zakázané oblasti, stejně jako konfrontace s uprchlíky z Afriky, kteří hledají v Evropě nové místo pro život, jsou na první pohled absurdní, ale stejně tak hluboce aktuální a reálné. V původní předloze proniká bílý muž do nitra černého kontinentu, aby si ho podrobil a zároveň se ponořil do jeho neproniknutelné temnoty. V nové interpretaci se situace otáčí a Afrika přichází na bílý kontinent, aby vyvolávala v lidech různé odezvy: strach, nenávist, pohrdání, ale i sebeuvědomění. Uprostřed neproniknutelné přírody se střetává koloniální koncept bohorovného šíření kultury a světla s pragmatickým odporem k jakémukoliv prolínaní nesourodých kultur. Cesta Roberta Kleina do nitra stinných stránek evropské duše je uvědomělá a zkoumá naše nejhlubší předsudky. Jeho osoba jako by byla metaforou nutnosti Východní Evropy vyrovnat se svými frustracemi. Jeho postava má v sobě stále hluboce zakořeněnou patriarchálnost a kulturní nadřazenost, zároveň si ale uvědomuje potřebu tyto tendence změnit.“

Film Hadí plyn vznikl v produkci společnosti Cineart TV Prague Viktora Schwarcze, v níž byly realizovány i Jařabovy předchozí hrané autorské filmy Vaterland – lovecký deník (2004), Hlava–ruce–srdce  (2010) či celovečerní dokument s hranými prvky Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka (2018). Dalšími producenty filmu jsou Silvia Panáková (ARINA Film Production), Bogdan George Apetri (The East Media Production) a koproducenty jsou Česká televize – TPS Aleny Müllerové a HomeMedia Production. Film vznikl za podpory Státního fondu kinematografie a Audiovizuálneho fondu.