Holka, kterou nedostali. Amerikánka vstoupí do kin přesně za měsíc

Už jen měsíc dělí diváky od premiéry filmu režiséra Viktora Tauše Amerikánka v kinech. Jeho tvůrci se při té příležitosti rozhodli uveřejnit finální trailer. Představují se v něm Pavla Beretová, Klára Melíšková, Václav Neužil, Lucie Žáčková, Tomas Sean Pšenička a taky spousta dětí.

Amerikánka vypráví svůj příběh netradičním stylizovaným jazykem, který připomíná surrealistický gejzír plný barev, života a snů. Byť ve filmu není jediná realistická scéna, intenzivní pocit reality mysl diváka ani na chvíli neopustí. Nic není skutečné, a přesto úplně všechno, co diváci na plátně uvidí, skutečné je. Příběh. Postavy. Jizvy. Všechno je autentické. Děti hrají opravdové postavy opuštěných dětí, a jelikož jsou samy převážně z dětských domovů, sytí příběhy svých postav vlastními osudy.

 

„Je to skutečný příběh desítek tisíc dětí, které vyrůstaly v dětských domovech v komunistickém Československu,“ říká o svém filmu Viktor Tauš, který předlohu dívky-Amerikánky potkal v 90. letech na ulici, kdy tam sám žil jako bezdomovec. „Byli jsme součástí první generace obětí svobody. Lidé bez domova, to byly tenkrát především tisícovky dětí, které vyrůstaly samy, bez rodičů, v socialistických dětských domovech.“ 

 

O více než 25 let později oživil filmové zpracování dávné vzpomínky jako mlhavé obrazy z hlubin říše fantazie. Dospělá žena se noří do spletitého labyrintu své paměti a pomalu skládá vlastní příběh opuštěné dívky, která, s fotografií otce žijícího v Americe a nezlomnou nadějí, že se za ním jednou vydá, překonává vše, co před ni život postaví.

Amerikánku ve filmu ztvárňují tři herečky – Klára Kitto, Julie Šoucová a Pavla Beretová, kterým bylo v době natáčení 9, 17 a 38 let. „Pro mně to bylo tři a půl roku společného ž̌ivota. Divokého, bláznivého, objevného, ně̌kdy strašně̌ těž̌kého a nekonečně̌ krásného. Nikdy nepř̌estanu být vděč̌ná, ž̌e jsem tuhle cestu mohla jít. Byla plná zázraků̊,“ svěřila se na konci natáčení herečka Pavla Beretová, která si pochvaluje i stylizaci filmu. „Já mám stylizaci ráda. Mám pocit, že se více dotýká reality než realismus. Ten ve výsledku jen napodobuje, ale stylizace se může více dotknout autentických emocí a pocitů, protože je vypráví skrze symbol a ten nejde napodobit, jen naplnit a žít,“ vysvětlila herečka. „Když v každé té ‚stylizaci‘ zazoomujete dovnitř, vždycky tam bude zakořeněn život, pravda nebo jiná hluboká hodnota,“ dodala Lucie Žáčková.

 

Film uvidí diváci v kinech od 26. září.