Life4you.cz - MP 
Nový film režiséra Milana Cieslara Kde končí láska otevírá citlivé téma mezilidské blízkosti, důvěry, touhy i ztráty. Do kin vstoupí 1. května 2025 a přinese pohled na partnerské soužití v době, kdy láska už sama o sobě neznamená všechno.
Eroticko-romantické drama vypráví o muži, který se po rozvodu ocitá na životní křižovatce a naváže vztah s výrazně mladší ženou. Láska, porozumění i intimní souznění jim dává naději, že právě tohle spojení by mohlo být jiné. Jenže pak přijde chvíle, kdy vyplouvají na povrch touhy, které mění pravidla hry, a tím i celý vztah. „V době covidu, v určité izolaci, jsem přemýšlel o osobnějším projektu, který by reflektoval znepokojení z odcizeného světa kolem nás a zároveň byl silnou love story. Iniciací byl skutečný příběh náhradního mateřství, který mě inspiroval k napsání scénáře a jehož základ jsem obohatil o postavy, které jsou mi důvěrně blízké,“ vysvětluje režisér Milan Cieslar.
Hlavní roli Alberta, muže, jenž se snaží znovu najít smysl života i vztah k vlastní rodině, si zahrál Ivan Franěk. „Byl mou první volbou a jsem rád, že roli přijal okamžitě. Přestože mu to komplikovalo časový program s natáčením předchozího filmu Luca Bessona, řekl hned ano,“ říká Cieslar. Postavu Kateřiny ztvárnila chorvatská herečka Ivona Baković, která vzešla z evropského castingu. Její obsazení přitom nebylo původně plánované: „Hledali jsme českou herečku, ale všechny typově odpovídající byly už dlouhodobě zasmluvněné. S Ivonou jsem se seznámil při castingu k jinému projektu a role Kateřiny jí sedla okamžitě.“ Nešlo však jen o obraz. Pro české diváky bylo zásadní, aby jazykově nijak nerušila. „Snažila se většinu svých replik před kamerou zahrát i v češtině, aby ji Beata Kaňoková mohla v postsynchronech co nejvěrněji a herecky přesvědčivě namluvit. Nešlo o klasický dabing – šlo o skutečný herecký postsynchron. Nahrávali jsme ho přímo v místech, kde se dané scény natáčely, a díky tomu je výsledek pro diváky naprosto přirozený,“ vysvětluje režisér.
Kde končí láska je film o křehkosti mezilidských vztahů, o odvaze milovat navzdory bolesti a o tom, jak těžké může být přijmout, že někdy už láska nestačí. Téma náhradního mateřství zde není jen sociální kulisou, ale silovým polem, které partnerství dvou lidí zcela předefinuje.
„Albert je mi věkově blízký, je umělec, ocitá se na životní křižovatce a řeší jako jedináček svůj vztah k matce. To mi umožnilo reflektovat moje pocity bez jakékoliv ctižádosti dělat autobiografický film. Postava má spoustu autobiografických rysů, ale není to můj příběh,“ uzavírá Cieslar.
