Markéta Pavelková 
Z jednoho odběru krve dnes lékaři umí zjistit, kdy má žena nejvyšší šanci na početí nebo co je příčinou opakovaných potratů. Pacientky tak už nemusí podstupovat invazivní zákroky, jako je biopsie děložní sliznice nebo odběr plodové vody. Moderní krevní testy šetří jejich čas, ušetří je bolestivého zákroku a zároveň zvyšují šanci na otěhotnění. Jednou z metod, která přináší zásadní posun v léčbě neplodnosti, je vyšetření, které pomáhá určit přesné „okno“ děložní receptivity, tedy nejlepší dobu, kdy je sliznice připravená přijmout embryo.
„Nejvhodnější doba pro uhnízdění embrya je obvykle mezi 19. až 21. dnem menstruačního cyklu. Jenže každá žena je jiná, a u mnoha z nich může být toto implantační okno posunuté,“ vysvětluje MUDr. Marcel Štelcl, Ph.D., vedoucí lékař brněnské kliniky ReproGenesis. „To znamená, že optimální čas pro přenos embrya nastává buď dříve, nebo později, než předpokládáme. Výsledkem je, že se embryo s děložní sliznicí nesejde ve správný moment a pokus o oplodnění končí neúspěšně,“ doplňuje lékař.
Přesně s tímto problémem pomáhá nová metoda, se kterou od letošního roku v brněnské reprodukční klinice pracují. Díky ní dokáží specialisté jasně určit, kdy je děloha ženy skutečně připravená přijmout embryo. Stačí jim k tomu jediný vzorek krve pacientky. „Test vyhodnocuje signály z děložní sliznice, konkrétně mRNA, které se dostávají do krevního oběhu. Z krve tak dokážeme zjistit, jestli se embryo uhnízdí, nebo jestli potřebujeme načasování přenosu upravit. Oproti dřívějším metodám není nutná žádná invazivní biopsie děložní sliznice, což je pro pacientku podstatně komfortnější,“ říká MUDr. Štelcl. Tento test pomůže především těm ženám, které za sebou mají několik neúspěšných pokusů o otěhotnění, přestože transferovaná embrya byla v pořádku. Když lékaři sladí termín přenosu s reálnou připraveností děložní sliznice, šance na otěhotnění výrazně stoupá.
Na odběru krve je založena i další moderní metoda, která pomáhá objasnit příčiny samovolného potratu. Nejčastějším důvodem, proč se těhotenství v raném stadiu zastaví, bývá genetická odchylka. Jen malé procento potratů má jinou příčinu, například poruchu imunity, štítné žlázy nebo srážlivosti krve. Donedávna ale lékaři mnohdy nedokázali přesně určit, co se v těle ženy stalo. „Sice máme k dispozici genetické vyšetření z potratového materiálu, to však bohužel nedává informaci o všech chromozomech, ale zhruba jen o třetině z nich. Dalším problémem je, že materiál bývá často kontaminován DNA matky,“ popisuje MUDr. Štelcl. V tom je právě nová metoda přelomová. Dokáže rozklíčovat celou genetickou výbavu embrya pouze z krve ženy, bez nutnosti dalších invazivních zásahů do těla. U pacientek, které o miminko přišly opakovaně, může test přinést klíčové odpovědi a lékařům pomoci zvolit nejvhodnější léčbu neplodnosti. „Po potratu se do krevního oběhu pacientky uvolňují fragmenty DNA embrya, a právě z těch lze zpětně určit, jestli byla příčinou genetická vada, nebo šlo o jiný problém,“ vysvětluje lékař.
Obě metody přinášejí ženám komfortnější a přesnější cestu k potomkovi. Lékaři díky nim mohou lépe pochopit, proč se předchozí pokusy o otěhotnění nezdařily, a naplánovat další kroky s větší šanci na úspěch, bez nutnosti nepříjemných a invazivních zákroků.
