Museum Kampa v pátek 8. září 2023 oslavilo 20 let své existence. Datum oslav připadlo na den nedožitých 104. narozenin zakladatelky musea, mecenášky a sběratelky umění Medy Mládkové. K příležitosti oslav významného jubilea Museum Kampa předalo historicky první Cenu Medy Mládkové. Odborná porota jako její laureátku vybrala výtvarnici Evu Koťátkovou.
„Pro paní Medu bylo sběratelství především formou vyjádření zájmu o dílo vybraných umělců a snahou motivovat je, aby v nastoupené cestě pokračovali. Rádi bychom, aby nová cena měla podobnou funkci,“ vysvětluje ředitel Musea Kampa Jan Smetana. „Zatímco Cena Jindřicha Chalupeckého je určena umělcům do pětatřiceti let a Státní ceny se zpravidla udělují za celoživotní dílo, Cena Medy Mládkové se zaměří na současné tvůrce, kteří již mají něco za sebou, ještě však nepatří do kategorie žijících klasiků,“ dodává Smetana.
O vizuální podobu Ceny se letos postarala slovenská designérka Dick Wolf, vítězka prestižního ocenění Czech Grand Design 2022. Cena nemá tradiční podobu sošky, ale jde o autorský šperk, který bude každý rok vypadat trochu jinak. Letošní laureátka Eva Koťátková se rozhodla Cenu věnovat na dobročinné účely. Její dražba proběhne začátkem prosince v aukčním domě Arthouse Hejtmánek.
Vyjádření poroty
Porota nově vzniklé Ceny Medy Mládkové se rozhodla udělit toto uznání české umělkyni Evě Koťátkové za její mnohostrannou činnost v průběhu posledních patnácti let. V řadě mezinárodních výstav mimo jine v Braunschweigu, Vídni, Milaně, Berlíně, Baden-Badenu, Londýně, Kodani, Bordeaux, Lyonu, New Yorku, Benátkách a v Praze prokázala Eva Koťátková nejen svou originální vizi umění, nýbrž také svou vizi společnosti a jejich aktuálních problémů, zejména v oblasti výchovy a komunikace, zákonných pravidel a tlaků, psychických poruch a s nimi spojených méně nebo více neadekvátních léčebných metod a dalších disciplinárních opatření, kterými si společnost vynucuje svůj monopol.
V umělecké praxi Evy Koťátkové hrají velkou roli nejen jednotlivá díla jako kresby, plastiky a koláže. Fokus její práce spočívá na celkových inscenacích různých objektů, vytvořených z artificiálních i nalezených věcí, které slouží ve většině případů jako materiál pro aktivní činnost diváků. Návštěvnice a návštěvníci vstupují do prostorů, ve kterých se nacházejí otevřené ale i uzavřené
„situace“ jako klece, stany, školní tabule s lavicemi a židlemi, jeviště s loutkami, kostýmy, regály s knihami, různé předměty jako pily, vázy a koše, které je možno použít, stejně jako tunely, připomínající vnitřnosti a evokující záhadné komunikační kanály.
Smysl těchto inscenací spočívá v aktivitě diváků, animovaných různými příběhy, vycházejícími z tematických situaci jednotlivých objektu anebo jejich seskupení. V některých případech navádí situace ke snění, v jiných jsou návštěvníci vyzváni soustředit se na mluvené slovo, přenášené mikrofony, v dalších je možné použít papír a barvy k vytváření vlastních kreací. Principielně jde o povzbuzení imaginace, navázání styku s dalšími členy kolektivu, nacházejícím se na místě, hledání identity a sdílení pocitu myšlenek a dojmu s ostatními. A jde také o to, nalézt možnosti korektur chybně fungujících mechanismů jak v osobním, tak společenském styku mezi lidmi. Práce Evy Koťátkové zkoumá roli individua v normativní společnosti a nabízí různé formy pro osvobozování od manipulativních tlaků, kterým jsme vystaveni.
