Anna Vaverková vydává nové album Krása, „deník pražský holky, která se na devět let zasekla v Berlíně a ani neví jak”

„Ta deska je prostě jiná. Hudebně pestrá, textařsky deníkově osobní. Plná hledání Krásy během života v Berlíně.” Česká zpěvačka, hudebnice, skladatelka a producentka Anna Vaverková vydává 19. září na labelu Kabinet Records své druhé album nazvané Krása. Nahrávka je výsledkem dvou let intenzivní práce následující po debutu Pozdravy z polepšovny, za který tato osobitá zpěvačka získala ceny Anděl a Apollo.

Album, které obsahuje jedenáct skladeb, vzniklo ve studiu L.A. Recordings v Berlíně, kde Anna Vaverková se svým manželem, hudebníkem a stálým spolupracovníkem Liamem Blomqvistem již devět let žije. Hudebně, i když stále jde o indie pop – indie rock, nabízí oproti ceněnému debutu díky společnému aranžérskému i producentskému experimentování obou manželů i řadě hudebních hostů velké žánrové rozpětí. Některé písně jsou více alternativní, některé více orchestrální až scénické, některé naopak více elektronické a taneční. A v některých vyniká klasické „holé” písničkářství. Texty vznikaly na základě velmi osobních deníkových záznamů z pozorování života v Berlíně a zabývají se hledáním Krásy a jejího významu pro hudebnici. Vydání alba podpoří Anna Vaverková s Liamem a Joakimem Jägerhultem od 1. do 17. října na českém turné, které zahrne křty v Brně a Praze (support: Táňa Lvovská) i další koncerty v Olomouci, Břeclavi, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a Nymburce. Sólově zpěvačka vystoupí také 19. října na předání čestného hostování České republice na Frankfurtském knižním veletrhu. Album je k uložení zde, informace o turné zde.

Berlín se odráží na albu snad ve všech jeho zákoutích. „V podstatě jde o takový záznam z deníku pražský holky, která se zde zasekla po dobu devíti let a ani neví, jak se to stalo. Dospěla tam, do města se zamilovala a pak zase odmilovala,” vysvětluje Anna Vaverková. „Za tu dobu se stalo hodně věcí. A já jsem pořád v Berlíně a jenom si to zaznamenávám do notýsku. Doufám, že najdu odpovědi na to, proč jsem stále ve městě a zemi, které mi jsou spíš otravné. Výsledkem jsou velmi detailní texty jako obrazné zpovědi. Takovou metodu jsem na předchozím albu nepoužívala,” dodává.

Název alba se odvíjí od titulní písně Krása, kterou Anna napsala mezi prvními. „Dávalo mi smysl nahrávku pojmout více koncepčně než tu předchozí. Zbytek skladeb jsem tedy dopisovala již s hlavním tématem a názvem v hlavě,” líčí. „Krása odráží pozitivní i negativní okamžiky v každodenním životě, mé vnímání světa v tzv. ´mid-late twenties´, utvrzování si sebe sama, konečné přijetí dospělosti. Je o hledání krásy právě v těch maličkostech a o boji s monotónností života,” popisuje Anna hlavní téma.

Album je hudebně pestřejší než Pozdravy z polepšovny. „Určitě jsem na sebe na něm byla hudebně náročnější. Chtěla jsem zkusit nové polohy a inspirovat se novými žánry. Myslím, že jsme se na něm muzikantsky i producentsky s mým manželem vyblbli, experimentovali jsme s novými nástroji, zabrouzdali do žánrů, ve kterých si třeba nejsme tak jistí. Doufám, že je na albu ta radost z tvorby znát, nebo my ji alespoň vždy uslyšíme,” říká Anna.

Skládání písní probíhalo hodně „folkařsky”. Anna chtěla, aby skladby měly hlavu a patu ve své holé podobě, takže je psala hlavně s klavírem a s kytarou: „Rozdělané písně jsem nechala uležet ve formě voice memíček na telefonu. Až když jsem jich měla dost, začala jsem řešit produkci a nahrávání. Všechny písně jsme produkovali s manželem ve dvou až do momentu, kdy jsme zapojili externí hudebníky – ať už u nás ve studiu nebo na dálku. Když jsme měli všechny přísady, došla řada na poslední producentské kolečko „úklidu” a dodělání aranží, poté produkce a příprava na mix.”

Důležitou roli při vzniku alba hrál Annin manžel Liam Blomqvist. „Při spolupráci s ním je rozdíl, jestli tvoříme a nahráváme pro můj sólový projekt, nebo pracujeme pro jiného umělce. U vlastních projektů jsem konečný „boss” já. Já jsem vždy otevřena jakýmkoliv nápadům, doporučením, ale finální rozhodnutí je vždy na mně,” zdůrazňuje Anna a pokračuje: „U alba Krása jsme měli role rozdělené tak, že jsem téměř všechny písně napsala já. Společně jsme je pak produkovali a byli při nahrávání s externími muzikanty u nás ve studiu. Produkčně jsme v tom byli půl na půl. Liam pak album smíchal, tam jsem mu do toho kecala. Taky ho zmasteroval. Do masteringu jsem už nevstupovala, i když normálně kecám i do masteringu.”

Za svůj debut získala Anna ceny Anděl a Apollo, což, jak sama přiznává, bylo pro ni svazující. „Ačkoliv jsem za celý ten ohlas i ceny velmi ráda, tak to bylo pro mě svazující. Myslím ale, že druhé album je obecně vždy to klíčové, že se tím hodnotí validita umělce, jak dokáže na debut navázat. Takže to bylo asi kvůli obojímu. Musela jsem se vrátit k tomu, že hudbu nedělám pro nikoho jiného a žádná očekávání, ale že ji dělám právě kvůli vlastnímu poznávání, radosti z tvoření a čerpání inspirace,” říká Anna, pro kterou ale hudební ceny smysl mají: „Líbí se mi samotné slavnostní večery, které stmelí hudební scénu. A určitě je dobré hudbu ´ocenit´. Ve světě, kde umělec dostane za jeden stream tisíciny dolaru, se ceny jeví jako nějaká cena „útěchy”, že tvorba pořád má smysl. I když vím, že ten smysl si musím nakonec vytvořit sama, občas je to poklepání na rameno ale hezké, to nemůžu lhát že ne.”

Album bude propagovat koncertní turné po České republice. „Koncerty odehrajeme v mé tříčlenné kapele – Liam na kytaru, občas ode mě převezme baskytaru a doprovodné vokály, Joakim na bicí a drum pad. Také bude spouštět a přepínat projekce animací od Rozalie Kolkové. A já na baskytaru, klávesy a hlavní zpěv. Chceme odehrát z nového alba co nejvíc písní, aby si je měli diváci možnost poslechnout, ale také nějaké stálice jako Ve snu nebo Já tě mám. V Praze a Brně s námi zahraje jako support act Táňa Lvovská se svým projektem. Táňa mimo jiné nafotila obal alba a také promo fotografie,” láká Anna.

Vedle koncertů vystoupí Anna sólově na Frankfurtském knižním veletrhu na slavnostním ceremoniálu předání čestného hostování České republice. „Knihy jsou určitě velkou součástí mého života. Při psaní Krásy jsem se ponořila do současné české literatury. Důvodem bylo i otevření nějakého květnatějšího českého jazyka pro mé vlastní psaní. Čtení a literatura mi vždycky otevře ten umělecký jazyk a vidění obrazů ve slovech, což potřebuji samozřejmě ve své textařině. Naprosto mě třeba ohromila Anna Bolavá a její kniha Do tmy, taky jsem v tu dobu četla na Rybí krev Jiřího Hájíčka a Rozložíš paměť Marka Torčíka. Teď zase po stesku po Japonsku dočítám Murakamiho Norské dřevo,” říká.

„Jinak se ale docela těším na nějaký oddech, přeci jen to byly skoro dva roky intenzivní práce na albu. Tak pokud se tam neobjeví něco mezitím, dám si spíš malinký oddech a pak budu plánovat co a dál,” uzavírá ohledně budoucích plánů Anna.

Více informací o Anně Vaverkové a albu Krása zde.