Agatha Christie: RŮŽE A TIS Psychologický příběh o lásce, politických intrikách a překvapivých rozhodnutích

Královna detektivek přichází s psychologickým příběhem o lásce, politických intrikách a překvapivých rozhodnutích. Hugh, kterého nehoda upoutala na invalidní vozík, se zotavuje v městečku St. Loo, kde se stává svědkem předvolebního klání a současně i milostných dilemat půvabné Isabelly.

Tak jako od některých částí svého života se slavná britská autorka „odstřihla“ i od části svého díla. Nejednalo se ovšem o slavnou „kunderovskou pozici“, ale spíše o zklamání z toho, že se stala autorkou jednoho žánru a s úspěchem ztratila autorský prostor.

Christie nechtěla rozezlít své fanoušky, ale její nejslavnější postava Hercule Poirot ji po určité době začala unavovat. Podobně na ni působilo i to, že se od ní očekává stále to samé. Detektivky, kterých nakonec vydala na osm desítek, se v určité chvíli proměnily v past, ze které se snažila vykročit romantickým románem.

Negativní reakce nakladatele ale nakonec znejistěla i ji samotnou a své literární dítě Giant’s Bread (česky dosud nevyšlo) poslala v roce 1930 do světa pod pseudonymem. Inspirovala se jménem předka – West – a pod jménem Mary Westmacott nakonec vydala šest knih.

Skutečné autorství bylo odhaleno až po patnácti letech od vydání prvního titulu. Pravděpodobně se tak připravila o značnou část příjmu. Čtenáře však obohatila nejen o nové polohy vyprávění, ale také o dosud utajované okolnosti svého života, ze kterých se údajně právě pod pseudonymem vypsala ve značně autobiografickém titulu Nedokončený portrét.

Kniha Růže a tis vydaná v originále v roce 1947 (a v češtině až v roce 2021) je nejčastěji prezentována právě jako romantická. Čtenáře si ale hned ze začátku získá nastíněním dramatického zvratu, možná neštěstí, možná zločinu, ke kterému posléze skrze příběh několikerého milostného vzplanutí směřuje.

Hlavní postavou překvapivě není vypravěč. S jeho životními peripetiemi se setkáváme zejména proto, abychom později porozuměli jeho vnímavosti a pozici, kterou ve sledu událostí zastává. Souběžně tak sledujeme usebírání se muže, který si po těžké dopravní nehodě neumí poradit se svým životem, a zároveň rodící se vztahy několika výrazných, nejednoznačných postav.

Podobně jako ve svých detektivních románech se Christie dopustí několika překvapivých, ale psychologicky srozumitelných zvratů. A pro tuzemské čtenáře nebo posluchače i několika překvapivých faktografických chyb, nebo snad jen autorských licencí.

Překladatel, stejně tak jako autor rozhlasové úpravy, je ovšem z respektu k autorce, ale i pro možné osvěžení v textu ponechal. Ti, kdo si málo známý román Růže a tis užijí až do konce, se tedy navíc pobaví nečekaným odkazem na naše reálie.

Čte Marin Preiss

Režie Izabela Schenková

 

AGATHA CHRISTIE (1890–1976)

patří k legendám tvůrců detektivek. Napsala téměř tři stovky děl, se zhruba dvěma miliardami prodaných výtisků knih (polovinou v angličtině, druhou pak ve více než sto jazycích) je nejvydávanejší spisovatelkou na světě. Za své dílo obdržela titul Dáma britského impéria. Prožila dvě manželství: první s Archibaldem Christiem, z nehož se v roce 1919 zrodila jejich dcera Rosalind a které skončilo dramatickým rozvodem, druhé s Maxem Mallowanem, jež přeťala až autorčina smrt. Svůj život shrnula do Vlastního životopisu, jenž vyšel rok po jejím skonu.

 

Premiéru rozhlasové četby odvysílal Český rozhlas Dvojka.