Krakov 1896. Mladá Chaja Rubinsteinová, nejstarší dcera židovského majitele železářství, si přeje jen jediné – dostat se pryč z těsnosti rodičovského domu. Avšak provdat se za některého z nemilovaných kandidátů na ženění, kteří jsou jí pravidelně představováni, pro ni není řešení. Místo toho se vydá naprosto sama na dalekou cestu do Austrálie, kde si o několik let později pod jménem Helena Rubinstein otevře salon krásy. Zatím nikdo netuší, že tohle je jen první zastávka na dlouhé cestě, která provede Helenu polovinou světa a všemi vzestupy a pády skutečného života…
New York 1965. Heleně Rubinsteinové je 95 let, je oslnivou ikonou a jednou z nejbohatších žen na světě. Jedno jestli prochází Londýnem nebo Paříží, Sydney nebo Manhattanem, všude ji lidé poznávají. Její kosmetické impérium prorazilo do celého světa.
Krátce před smrtí se Helena ohlíží za svým pohnutým životem, který ji z největší chudoby zavedl až do nejvyšších kruhů newyorské společnosti…
Mnohovrstevný a živoucí portrét fascinující ženy Heleny Rubinsteinové – velké dámy světového kosmetického byznysu.
Ukázka z knihy:
Ozvalo se zaklepání na dveře. Třikrát jasné a hlasité ťuknutí.
„Jen pojď klidně dál, Malo!“ zavolala Helena, aniž zvedla pohled od firemního časopisu před sebou.
Mohla to být jedině její neteř, která se ohlašovala domluveným znamením. Trojí zaklepání jako tři slabiky jejího jména. He-le-na! Nikdo kromě Maly neměl tu výsadu, aby k ní mohl takhle přicházet. Dokonce ani Patrick, oddaný tajemník, společník, trpělivý posluchač, za celé ty roky téměř spřízněná duše. Tento mladý Ir věrně doprovázel „madame“ výšinami a propady uplynulého desetiletí. A osud si toho od ní nemálo vyžádal.
„Tak už pojď, Malo!“ vyzvala ji Helena netrpělivě a odložila pero, s kterým právě pečlivě kontrolovala každodenní účetní záznamy.
Večer v osm se zavíraly obchody její newyorské pobočky. Už příští ráno, přesně v osm hodin místního času, dostávala aktuální prodejní čísla – nejen z místních salonů, ale z celého koncernu. V účtárně v přízemí firemní centrály nepřetržitě jely dálnopisy. Na nekonečný papír vyplivovaly příslušné denní výsledky, které pilní úředníci rychle vyhodnotili a předložili podnikatelce. Přesně! Pokud ne, rozčilila se.
A „madame“ uměla být hodně rozčilená. To věděli všichni její spolupracovníci, od ředitelů jejího koncernu přes vědecké spolupracovníky v laboratořích a kosmetičky v salonech krásy rozesetých po celém světě až dolů k učednicím. Všichni se před ní třásli, včetně vlastních synů, ano, všichni členové rodiny, které Helena v průběhu let zapřáhla jako poslušná tažná zvířata do svého neustále rostoucího světového byznysu.
Ne, ne všichni. Oba její manželé tvořili velkou výjimku…
Heleně se nedařilo po celý život potlačit svůj sklon ke křiku a láteření. Jistě, jak by jinak tehdy sama ještě jako dítě mohla zkrotit své mladší sestry, když ne silným hlasem?
Avšak když jako mladá manželka použila takový tón proti Edwardovi, okamžitě zmlkl. Málokdy se dal vyprovokovat k ostré odpovědi na její výtky – přinejmenším v prvních šťastných letech jejich manželství. Jen se na ni podíval velkýma vědoucíma očima a mlčky se vzdálil. To se ale později změnilo.
A Archil? Manžel číslo dvě? Gruzínský princ svou zuřící manželku prostě objal a bezstarostně se zasmál jejím tirádám. Vždycky se mu podařilo Helenu zklidnit, většinou skleničkou šampaňského, nebo navrhl, aby si raději na rozptýlení zahráli partii bridže a chvíli nemysleli na obchod. Ano, říkal jí „Heleno“, často také „princezno“, ale nikdy „madame“.
Helena si při vzpomínce na něho povzdechla.
„Co je ti?“ zeptala se Mala starostlivě a konečně vstoupila. Opatrně za sebou zavřela dveře kanceláře.
„Můj Archil už je deset let mrtvý,“ odvětila Helena smutně. „Bylo by mu teď sedmdesát. Už tak dlouho jsem ho přežila.“
„Ty přežiješ nás všechny,“ tvrdila Mala. „Nikdo by nevěřil, že ti je už hodně přes devadesát. To bude obrovská sláva, až budeš slavit stovku.“
Birgid Hankeová se narodila v Nordrhein-Westfálsku, vyrostla v Hessenu a už je dlouho doma v severním Německu. Po studiu práv pracovala v různých povoláních, než začala psát a uveřejnila četné knihy nejrůznějších žánrů. Žije jako spisovatelka na volné noze v Brémách.
