Chtěl napsat jednu knihu. Dnes jich má Martin Moravec deset a na kontě půl milionu prodaných výtisků.

Půl milionu. Tolik prodaných výtisků překročil v listopadu autor populárních knižních rozhovorů Martin Moravec a zařadil se tak mezi nejúspěšnější české spisovatele posledních let.  Může tak slavit zdařilou tvůrčí kariéru, ocenění Magnesia Litera… ale možná úplně nejvíc ho těší zprávy od lidí, kteří díky jeho knihám po desítkách let znovu objevili chuť číst.

„Samotnému se mi tomu těžko věří. Od dětství jsem měl sen napsat knížku. Jednou. Jednu. Ale nikdy by mě nenapadlo, že se mi psaní takhle vymkne z rukou a těch knížek bude už deset,“ reaguje Martin Moravec.

Právě desítka je pro Moravce letos symbolické číslo. Před deseti lety totiž vydal svou první knížku, soubor fejetonů z každodenního života nazvaný Enter, mami! Křtu se tehdy zúčastnil i jeho spisovatelský vzor Robert Fulghum, který zrovna pobýval v Praze. „Jako by nestačilo, že jsem byl nervózní ze své první knížky. K tomu tam stál někdo, kdo mě provázel celou střední školou a jehož knížky jsem hltal,“ podotýká.

Následovaly dvě sportovní biografie: Jsem! o badmintonistovi Petru Koukalovi a Jiná o biatlonistce Gabriele Koukalové, dnes už opět Soukalové. A pak už přišla série populárních knižních rozhovorů s lidmi zajímavých profesí. Martin Moravec postupně vydal: Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku (2019), David Hecl: Mluví k vám kapitán (2021), Josef Mareš: Moje případy z 1. oddělení (2022), Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem (2023), Adam Dolník: Svět elitního vyjednavače (2024) a Helena Sováková: Plukovnice lidských duší (2025).

S rozrůstající se skupinou Moravec založil novou tradici: každoročně se všichni potkají na společné večeři. „Je to pro mě rok od roku dražší,“ směje se. „Ale stojí to za to. Pokaždé je to večer, kdy zažijeme spoustu legrace a padne mnoho dalších historek, které jednou… Kdo ví.“

Desátou knihu vydal letos netradičně už v létě, a to opět s lékařem letecké záchranky Markem Dvořákem. Jmenuje se Už letím a na příbězích z letecké záchranky ukazuje, jak důležité je umět první pomoc: „Je to na jedné straně opět horská dráha emocí, na druhé se v ní člověk naučí, jak si v které situaci počínat. Trošku drze s Markem říkáme, že je to kniha, která jednou může zachránit život.“

A co bude dál? „Snad jedenáctá kniha,“ odpovídá autor trochu tajemně. „V hlavě mám spoustu nápadů, ale s nikým jsem si zatím neplácl. Rád bych se vrátil k rozhovorové sérii.“

Moravcovy knihy získaly kromě čtenářských ohlasů i několik cen. Ta nejdůležitější, Magnesia Litera, přišla za knihu Mezi nebem a pacientem. „Z toho jsem se taky nemohl vzpamatovat,“ vzpomíná. „Ale ještě víc mě dojímají vzkazy od čtenářek a čtenářů. Vidím, že forma, kterou jsem zvolil, vrací spoustu lidí ke čtení. Píšou mi, že třeba nečetli třicet let. Od školy, od maturity… Taky dostávám fotky ze čtenářských deníků jejich dětí a co víc bych si jako autor mohl přát.“

 

A nejzábavnější ohlasy? „Občas mi někdo napíše, že se začetl tak, až přejel stanici vlakem. Nebo že mě celá rodina nemá ráda, protože maminka už dva dny v kuse čte a nevaří. Nebo taky, že se paní začetla tak, až zapomněla vyzvednout dítě ze školky. Dětem se tímto omlouvám!“