Drby Známý lékař a popularizátor vědy František Koukolík tentokrát o nejrozšířenější lidské činnosti

Drby. Nejčastější a nejrozšířenější lidská činnost ve všech dobách a místech. Společnost, v níž by si lidé nepovídali o jiných lidech, kteří u toho nejsou nebo nevědí, že se vypráví o nich, dosud nebyla nalezena. Jak drby vznikají? Jaký mají vztah k našim emocím? Jak a kdy začínají drbat děti či jaké jsou rozdíly v ženském a mužském drbání? V mnohém překvapivé odpovědi na tyto a řadu dalších otázek přináší nová kniha MUDr. Františka Koukolíka, renomovaného neuropatologa a oceňovaného autora, nazvaná jednoduše Drby.

Na stránkách pozoruhodné knížky se dočteme například také to, jaké drby žijí v organizacích, například mezi učiteli ve školách, jak drbou vědci a jak se do drbání zapojují sociální sítě, mezi jejichž temné stránky patří šíření záporných, stigmatizujících a nepravdivých drbů. Poslední ze sedmi kapitol patří celebritám, které z drbů žijí stejně jako média, jež tyto celebrity vyrábějí i ničí. Obrana neexistuje. Jen jedna prastará moudrost: Mlčeti zlato. „Před tvorbou a sdělováním drbů varuje už nejstarší literatura. To je zjednodušení, neboť kromě záporných drbů existují drby kladné a neutrální. Nadto mohou být všechny druhy drbů pravdivé nebo nepravdivé. Drby vyžadují sdělující osobu, dále posluchače anebo diváky a stranu, o níž se mluví, té se říká cíl,“ píše v předmluvě František Koukolík.

O autorovi

MUDr. František Koukolík, DrSc. (* 22. listopadu 1941) je absolventem lékařské fakulty v Praze, specializace patologická anatomie a neuropatologie, věnuje se především vztahu mezi mozkem a chováním. V současné době přednáší na 3. lékařské fakultě UK v Praze. Vydal několik desítek odborných publikací u nás i v zahraničí, například Mozek a jeho duše, Vzpoura deprivantů (s Janou Drtilovou), odbornou monografii Lidský mozek, která letos v létě vyjde již ve čtvrtém vydání, Já: o vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování, Citový mozek (s Lucií Motlovou), Demence (s Romanem Jirákem), Sociální mozek, Mocenská posedlost, Všechno dopadne jinak (s Libuší Koubskou), Češi, Chlap kousl psa a mnohé další. Kniha Bulšit z roku 2021 a letošní novinka Drby vyjdou v květnu jako audioknihy v interpretaci Jana Vondráčka.

František Koukolík se zabývá popularizací výsledků věd o mozku (publikuje např. v časopise Vesmír, v Lidových novinách a v Medical Tribune). Za popularizaci vědy získal řadu prestižních cen, včetně ceny ČSAV, ceny Nadačního fondu Dr. Paula Janssena, Vondráčkovy ceny České psychiatrické společnosti či Medaile Vojtěcha Náprstka Akademie věd ČR. Jeho jméno nese planetka (10213) Koukolík, kterou objevili Miloš Tichý a Zdeněk Moravec 10. září 1997 na Kleti. V březnu 2018 byl pasován na rytíře českého lékařského stavu za rok 2017. Je také autorem námětů pro televizní seriály Mých sedm divů, Mozek a jeho duše, Vysílá Britannica, Hádala se duše s tělem.

Ukázky z knihy Drby

Muži drbou podobně jako ženy.
Řada lidí prožívá při sdělování a poslechu záporných drbů slast. Má rysy zlomyslnosti. Jestliže někdo vaše osobní trápení promění na drb, může z něj pro posluchače vytvořit druh potěšení. „Není nadto, postihne-li neštěstí někoho jiného,“ bývá slyšet.
Dobrou i mizernou reputaci lidí tvoří všechno, co druzí lidé vypozorují a co si o nich vyprávějí, daleko víc, než co tito lidé skutečně dělají nebo nedělají.
Asi dvě třetiny času, který na pracovišti lidé věnují komunikaci, jsou vyplněny drby.
Jednoduchý pokus ukázal, jak se ženy chovají v přítomnosti jiné, atraktivní, vyzývavě oblečené dámy, která byla tajnou spolupracovnicí experimentátorů. Jakmile na ni padly zraky přítomných dam, začaly na ni civět, obracet oči v sloup a uchichtávat se. Když opustila prostor, spustila se vlna drbů. Jestliže byla spolupracovnice oblečena konzervativně, nedělo se nic.
Drby jsou oblíbený nástroj propagandistických cejchů i svatozáří. Vytvoří nepřesný nebo nepravdivý obraz, který se díky opakování dokáže udržovat tisíciletí.
Jestliže utlačovaní lidé tvoří drby o svých utlačovatelích, jde o levnou, poměrně bezpečnou zbraň, kterou bojují proti normám a hodnotám lidí, kteří je utlačují. Pravděpodobně byla právě tato okolnost důvodem, proč se drbání připisovalo zejména ženám.
Celebrity potřebují diváky a čtenáře, aby si udržely status. Diváci, posluchači a čtenáři užívají celebrity k tomu, aby si nasytili potřebu slasti z jednoduché zábavy, k diskusi o sociálních a morálních tématech i jako objekty imaginárních jednostranných lidských vztahů, jimž se říká parasociální, třeba iluzornímu pocitu, že je celebrita mým blízkým člověkem.
Zprávy o celebritách byly pojmenovány fast food industry, průmyslem rychlého zpravodajského občerstvení. Jsou macdonaldizací kultury.
V organizacích existují důvěrné neboli tajné drby. Sdělují si je úzce vymezené skupiny zasvěcených. Vyměňují si informace, které nemají znát jiní lidé nebo jejich skupiny. Říká se tomu insider knowledge. Vysoce ovlivňují chod organizace a vztahy k jiným organizacím.