Hokej soupeří s vědou v předvánoční romantické komedii z Brna Jarmila Mlčoušková: NA HRANĚ PŘITAŽLIVOSTI
Markéta Pavelková 
Možnost podílet se na vývoji protinádorového léku je pro Miu velká výzva a současně splněný sen. Jen kdyby nemusela spolupracovat s Gabrielem!
Sarkastický a věčně vytížený doktorand z chemie jí totiž dává jasně najevo, že se kvůli jejímu projektu nepřetrhne. Prolomit jeho obranu nebude jen tak – je to pořádný kus chlapa, který mimo práci v labu chytá za univerzitní hokejový tým. A Mia si po předchozích zkušenostech předsevzala, že se hokejistům bude vyhýbat. Jak z toho vybruslí a zapůsobí na Gabriela, aniž by se jí situace totálně vymkla z rukou…?
Ukázka z knihy:
Zamířím k číslu 3.14, které je u Gabrielova jména uvedené v informačním systému. Nevypadá to jako číslo kanceláře – podle všeho je usazený přímo v labu. V labu, který má jako jediný zavřené dveře a na nich obří nápis
NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN.
Nenechám se tím odradit, dvakrát zaklepu, pak rázně vezmu za kliku a o poznání obezřetněji strčím hlavu dovnitř.
Laboratoř je malá, vhodná nanejvýš pro dva, ale stejně bych se vsadila, že se sem za Gabrielem nikdo nehrne.
Vedle stolní centrifugy se tísní počítač se dvěma monitory, od nichž se ke mně obrátí zdejší jediný obyvatel.
Můj pohled ze všeho nejdřív přitáhne černé tričko s benzenovým jádrem a nápisem ONE RING TO RULE THEM ALL. Přesně něco takového jsem čekala. Pak se zaměřím na obsah trička, který je do jisté míry překvapivý. Je to docela kus chlapa, žádné laboratorní tintítko, jak jsem si typického chemika malovala. Tmavě hnědé vlasy má ledabyle rozcuchané a kontrast, s jakým jeho zelené duhovky září v opálené tváři, mě na okamžik rozhodí. Musím přiznat, že vypadá ještě líp než na fotce – až na ten otrávený výraz, který nasadil, sotva se po mně ohlédl.
Otevřu pusu k pozdravu, ale on mě předběhne. „Studenty neberu.“
Než se stihnu vzpamatovat, zarotuje se židlí zpátky k počítači a přestane si mě všímat.
„Já už školitele mám,“ ujistím jeho záda. „A spolupracovníky si bohužel nevybírám.“
Židle se znovu pootočí ke mně. „Aha. Takže Mia Bláhová, co? Blahopřeju, to jméno k tobě fakt sedí.“
Vykročím k němu. „Co tím chce…“
„Zastav!“
Vyštěkne to tak rychle, že poslechnu a polekaně se zarazím. Jeho ruka vylétne od klávesnice a ukáže přede mě, kde na podlaze uvidím čáru z červené izolační pásky.
„Co to má být?“
„Demarkační linie. Za ní se ocitáš na mém výsostném území, a to budu bránit.“
Vážně jsem se snažila být připravená na všechno, ale jak vidím, tohohle magora jsem brutálně podcenila. Chvíli vůbec netuším, co mám dělat. Potom naskočí mé obranné sarkastické mechanismy. Založím si ruce na prsou a provokativně zvednu botu tak, abych se špičkou zastavila přesně na té pitomé čáře.
„Dobře. Něco si teď spolu ujasníme, ano?“ Na vykání očividně nehraje, takže se s ním neobtěžuju ani já. „Myslíš si, že je to vtipné, anebo se potýkáš s nějakou diagnózou, o které mi neřekli?“
Usměje se, jako kdybych mu právě složila kompliment. „Myslím si, že ten váš projekt je na nic.“
Trhnu sebou. Evidentně ještě zdaleka nevyčerpal svou schopnost mě šokovat. „Vývoj nového léku s minimalizovanými vedlejšími účinky ti připadá na nic? A svěřil ses s tímhle názorem své školitelce?“
„Svěřím se jí, až usoudím, že je připravená slyšet krutou pravdu.“ Provokativně se vyvalí do opěradla židle a založí si ruce za hlavou. „Jasně, teoreticky to zní moc hezky. Ale prakticky se budeš babrat s něčím, co nakonec nejspíš neotestujete ani na myších. Podobných projektů už jsem viděl mraky…“
„Ale asi jenom zdálky, že?“
„Z mnohem větší blízkosti, než by se mi líbilo.“ Posměšně se rozmáchne pravou paží. „Vítej na organice, biofyzičko. Každý tady syntetizuje nějaký nový inhibitor, lék, drogu nebo tak něco. Kolik z nich si myslíš, že má fakticky potenciál se otřít o nějakého pacienta?“
Jarmila Mlčoušková vystudovala biofyziku a od roku 2012 pracuje v laboratořích Masarykovy univerzity, kde pozoruje tajný život biomolekul a sbírá inspiraci pro své psaní. Žánrově střídá fantasy (Rogenovo oko, Císařství ohně a žáru) s romantickou komedií z výzkumného prostředí. Po Teorii vzájemného třesku přichází s další knihou z Brna, v níž kromě vědecké spolupráce hraje důležitou roli také hokejový faktor přitažlivosti.
Jarmila Mlčoušková: Na hraně přitažlivosti, vydává nakladatelství Ikar, 240 stran, doporučená cena 399 Kč
