Teprve čtrnáctiletá Elżbieta Rabineková žije pod bedlivým dozorem adoptivních rodičů v domě blízko varšavského židovského ghetta. Nemá ráda Němce, protože pořád vymýšlejí nová nařízení a neustále hlídkují v ulicích města. Ale o tom, co se děje za zdmi ghetta, nikdy příliš nepřemýšlela.
Vše se změní ve chvíli, kdy se spřátelí s mladou zdravotní sestrou Sarou. Ta pašuje z ghetta malé děti a pomáhá jim najít náhradní rodiny. Elżbieta je rozhodnutá téměř okamžitě – chce Saře pomáhat.
Díky svému hrdinnému rozhodnutí potkává židovského mladíka Romana, který má dva malé sourozence. Má jejich rodící se láska vůbec šanci, nebo je rovnou odsouzena k záhubě?
Ukázka z knihy:
Nic nenaznačovalo, že se ten večer vyvine jinak než ostatní večery, které jsem se Sarou trávila. Páraly jsme svetr, aby mohla nepoškozenou přízi znovu použít na jiný kousek oblečení, a povídaly si o knihách, které ráda četla. Nabídla se, že mi půjčí salátové vydání první části Nocí a dnů od své oblíbené spisovatelky Marie Dąbrowské. Ta šlechetná nabídka mě polekala, protože mě nenapadalo, jak bych doma Trudě a Mateuszovi vysvětlila, kde jsem tu knihu vzala.
„Ale jestli toho máš na čtení už hodně, můžeš si ji půjčit jindy,“ dodala, když moje vyděšené mlčení trvalo nepřirozeně dlouho.
Když stojací hodiny v jejím obývacím pokoji ukazovaly skoro půl sedmé, opatrně jsem odložila přízi a Sara mě doprovodila ke dveřím. Musela jsem odcházet přesně načas, protože Mateusz se řídil vojensky přesným rozvrhem a domů se vracel vždy mezi šesti třiceti pěti a šesti čtyřiceti.
„Tak zase zítra,“ prohodila jsem a otevřela dveře. K svému překvapení jsem na chodbě uviděla stát svého adoptivního otce. V ruce držel balíček a vypadal stejně polekaně jako já.
„Elżbieto…,“ oslovil mě falešným jménem, které jsem přijala, když jsme přijeli do Varšavy. I po tolika měsících jsem ho stále nesnášela. Moje biologická matka zemřela při porodu, ale otec mi jednou řekl, že na mě během celého těhotenství mluvila a hned od početí mě nazývala Emilií. Reagovat na Elżbietu mi připadalo jako zrada, ačkoliv jsem chápala, že nemám na vybranou. Ale teď to bylo to poslední, co mě trápilo. Mateuszův pohled přeskakoval ode mě k Saře. Potom přimhouřil oči. „Překvapuje mě, že tě tu vidím.“ Takhle zamračeného jsem ho ještě neviděla.
„Já… byla jsem jen… byla jsem…“
Ačkoliv jsem byla odjakživa výřečná, najednou se mi výjimečně nedostávalo slov. Dál jsem těkala pohledem mezi Sarou a Mateuszem a snažila se zjistit, jak sepříst vlákna svých lží. Mohla bych to Mateuszovi nějak vysvětlit, aniž bych Saře prozradila, že mi rodiče nedovolili chodit do jejího bytu?
Pokud ano, nenapadalo mě jak.
Kelly Rimmerová je autorkou bestsellerových románů pro ženy, jejíž knihy jsou překládány do více jak dvaceti jazyků. Žije na australském venkově se svou rodinou a dvěma nezbednými psy Sullym a Basilem.
Více se o autorce dozvíte na https://www.kellyrimmer.com/
Kelly Rimmerová: Varšavský sirotek, Přeložila Zdeňka Zvěřinová, vydává nakladatelství Ikar, 408 stran, doporučená cena 499 Kč
