Národní technická knihovna (NTK) oslaví v pondělí 9. září 2024 patnácté výročí své existence v pražských Dejvicích. Za tuto dobu se stala nejen křižovatkou vědění, ale také místem, kde se setkává komunita lidí se zájmem pro poznání a inovace. Při příležitosti tohoto výročí zveme veřejnost na celodenní program plný zajímavých aktivit, diskuzí, koncertů a interaktivních zážitků. Oslavy vyvrcholí večerním promítáním filmu v letním kině a slavnostním představením novinek, které NTK do budoucna chystá.
Pondělí 9. září bude věnováno nejen vzpomínkám na uplynulá léta, ale především bohatému programu pro návštěvníky všech věkových kategorií. Můžete se těšit na interaktivní aktivity, jako jsou fotostěna s fotomozaikou a virtuální realita pro děti i dospělé.
V odpoledních hodinách proběhne odborná panelová diskuze na téma architektury a udržitelnosti v knihovnách, kterou bude moderovat Adam Gebrian. Součástí programu bude také setkání s vedením knihovny a vystoupení významných hostů, včetně rozhovoru ředitele NTK Martina Svobody s moderátorkou Barborou Tachecí.
Oslavy vyvrcholí kulturním programem, zahrnujícím hudební vystoupení, prohlídku knihovny a slavnostní křest NTKola ve spolupráci s Rekoly. Mezi hudebními lahůdkami nebudou chybět koncerty sopranistky Lucie Kaňkové, revival kapely Beatles The Bugles a Viki Aster. Večerní program zakončí promítání nového filmu Jiřího Mádla „Vlny“ v parku u NTK.
Po celou dobu existence NTK v Dejvicích stojí v jejím čele Martin Svoboda, který se významnou měrou zasloužil rovněž o realizaci její stavby.
„Když se ohlédnu nazpět, mohu konstatovat, že za sebou máme 15 úspěšných let. Bylo to pro nás všechny velké úsilí, které mělo a stále dává smysl. Knihovna se postupně stala nejen živým centrem a středobodem vysokoškolského Kampusu Dejvice, společnou knihovnou pro VŠCHT Praha a ÚOCHB, ale také důležitou součástí městské části Praha 6. Každý rok přivítá více než 800 tisíc návštěvníků. Už od začátku století ale vykročila ze svých zdí a poskytuje přístup k elektronickým časopisům a databázím pro celou českou akademickou a výzkumnou obec, šestým rokem slouží víc než 130 českým vysokým školám a výzkumným institucím. Rád bych poděkoval našim zaměstnancům, všem, kdo knihovnu podporují či s ní spolupracují, a samozřejmě našim věrným klientům, ať již naše služby užívají zde v budově nebo kdekoliv na síti,“ řekl Martin Svoboda, ředitel NTK.
Národní technická knihovna v sobě spojuje moderní architekturu a inovativní technická řešení. Je koncipována tak, aby reflektovala požadavky a potřeby uživatelů ve třetím tisíciletí – těmi jsou nejen vysoké nároky na moderní elektronické služby, ale také potřeba jasně strukturovaného, klidného a přátelského prostoru, kam se mohou návštěvníci uchýlit a v klidu se věnovat studiu, četbě nebo výzkumu.
Ačkoli knihovna existuje již 306 let a během svého působení několikrát změnila adresu i název, nakonec našla své trvalé místo v srdci Prahy 6 – Dejvicích. Starosta Jakub Stárek k tomu uvádí: „Za 15 let svého působení si Národní technická knihovna v dejvickém kampusu vybudovala nenahraditelnou pozici nejen jako instituce, ale jako místo setkávání, kulturních akcí, přednášek. Její zázemí rádi a často využíváme a za obyvatele šestky jsem rád, že naplňuje všechny funkce, jaké má moderní knihovna v dnešní době mít.“
Pod její střechou se nachází také knihovna Českého vysokého učení technického v Praze a pobočka Městské knihovny v Praze. Za zmínku stojí, že NTK ve své nové moderní budově integrovala knihovny Vysoké školy chemicko-technologické Praha a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB).
„Srdcem každého vědeckého pracoviště je už od starověku knihovna. Ta naše v ÚOCHB bývala v nejvyšším patře budovy, vládlo tam soustředěné, snad až velebné ticho a my studenti jsme tam chodili po práci za odměnu. Ředitel ústavu, jistý Antonín Holý, totiž neměl rád, když nás v knihovně zahlédl v pracovní době. „Student ve dne pracuje, v noci studuje, s výjimkou dovolené, kdy ve dne studuje, v noci spí.” Svět se mění a měnil vždycky. Jen máloco ale prošlo během našich životů tak dramatickou proměnou, jako získávání a uchovávání informací, vydávání časopisů nebo studium literatury a právě fungování vědeckých knihoven,“ říká ředitel ÚOCHB Jan Konvalinka a zároveň komentuje propojení obou knihoven:
„Knihovnu v ÚOCHB jsme z větší části zrušili a přemístili do Národní technické knihovny. Bylo to správné a taky odvážné rozhodnutí. Loučení se srdcem našeho pracoviště nebylo lehké. NTK je naštěstí za rohem, naštěstí je to krásná, moderní, budova a naštěstí má skvělé, moderní, inspirující vedení. Naše časopisy a knihy, teď už z velké části převedené do jedniček a nul, tam jsou v dobrých rukách a máme k nim lepší přístup než dřív. I dnes v době pokročilé digitalizace se přes všechny změny můžeme uchýlit do příšeří knihovny a v tichu si tam soustředěně pročítat poslední čísla odborných časopisů, nebo prostě jenom v klidu přemýšlet. To srdce bije stále. Hodně štěstí, milá NTK!“
V Česku se NTK stala jednou z nejoceňovanějších budov moderní architektury po roce 1989. To dokládá mimo jiné ocenění Czech Grand Design 2009, Knihovna roku 2010 a Nejlepší stavba roku 2010.
