Pětatřicet domovů a jeden psací stroj. O exilu, divadlu a životních setkáních Jiří Padevět s Ivanem Krausem
Markéta Pavelková 
Knižní rozhovor Pětatřicet domovů a jeden psací stroj (369 Kč), který vychází v nakladatelství Vyšehrad v edici Rozhovory, je pro spisovatele Ivana Krause novým formátem, kdy poprvé není jediným pánem nad textem. Průvodcem mu je historik a spisovatel Jiří Padevět, s nímž nachází mnohé životní paralely včetně společné vášně pro literaturu a poznání.
Ivan Kraus je mimořádně citlivý pozorovatel života. V rozhovoru hovoří nejen o knihách obecně a zvlášť o těch dobrých, ale vzpomíná i na svůj život – na schovávání se za války, návrat otce z koncentráku, temná padesátá léta, nenahraditelný přínos vojny, první pokusy na jevišti ve vlastních kabaretních výstupech, hraní ve filmech Evalda Schorma a Jana Švankmajera, odchod do ciziny po invazi, těžké začátky i úspěchy v zahraničí, tvorba dětských seriálů pro německou televizi a návrat do Čech po 1989.
„S Ivanem se známe od minulého století. Nejdříve jsem poznal já jeho jako čtenář autora. Potom jsme se, protože jsem začal pracovat v Academii a on byl jejím autorem, seznámili osobně a zpychle si dovoluji tvrdit, že jsme si sedli jak s názory na literaturu, tak na svět okolo nás,“ vzpomíná Jiří Padevět a na otázku, zda se o Ivanovi Krausovi dozvěděl při psaní něco nového odpovídá: „Vzhledem k tomu, že jsem úzce zaměřen na literaturu (moje chyba), byla pro mne velkým a příjemným překvapením Ivanova spolupráce se surrealistou Janem Švankmajerem. Velmi mne také zaujaly Ivanovy divadelní či kabaretní začátky.“
Otec Ivana Krause, Ota Kraus, díky své vynalézavosti přežil věznění v koncentračních táborech a o Osvětimi napsal dokumentární knihu Továrna na smrt. Po válce se vrátil k ženě a pětiletému synovi, kterého dosud skrývali u příbuzných a přátel. Rodina přečkala tuhá padesátá léta a postupně se rozrůstala. Prvorozený Ivan začal koketovat s divadlem a po vojně už se naplno zapojil do několika divadelních souborů. Zahrál si i ve filmu, mimo jiné u režiséra Jana Švankmajera. Po svatbě s kolegyní z černého divadla Naďou Munzarovou manželé využili příležitosti a odjeli na Západ. Nečekali, že se domů vrátí až za dlouhých dvacet let. Vydělat si na živobytí nebylo v zahraničí vždy snadné. Přes různé peripetie si však dokázali vybudovat renomé jako dvojice černodivadelníků a loutkářů. Léta působili v pařížských kabaretech i na řadě dalších štací a také v německé televizi. Ivan Kraus je však na prvním místě spisovatel.
První knihy Ivanu Krausovi vydala exilová nakladatelství a u nás se po revoluci jeho sbírky povídek staly bestsellery. Podle jedné z jeho povídek natočila Amnesty International krátký film
s Anthonym Hopkinsem. O psaní, humoru, lásce ke knihám a o setkání as řadou významných osobností mluví v knižním rozhovoru s dalším českým povídkářem, historikem Janem Padevětem. Zároveň vzpomíná na řadu významných osobností, s nimiž se setkal: „Když se ohlédnu, objeví se lidi, které jsem měl štěstí potkat. Díky nim jsem mohl svou nepopsanou mapu – jak doma, tak později za humny – označit směrovkami. A co je nejdůležitější, ta životní výhra trvá dodnes!“
O autorech
Ivan Kraus, herec, loutkoherec, scenárista a fejetonista, bratr herce Jana Krause. Studoval mezinárodní ekonomické vztahy, ale brzy se začal věnovat divadlu, zejména kabaretním scénám. V roce 1968 emigroval, ale po roce 1989 se vrátil do českého kulturního života. Je autorem mnoha knih, které se vyznačují inteligentním humorem a nadsázkou, jeho satirické a humorné povídky jsou často autobiografické a zaměřují se na rodinné vztahy. Kromě psaní vystupuje s loutkami a spolupracuje s Českým rozhlasem a Českou televizí. S manželkou Naděždou Munzarovou žije střídavě v Praze a Paříži.
Jiří Padevět je autor mnoha historických monografií na téma druhé světové války a také řady povídkových sbírek. Vytvořil velmi populární série videí o zločinech nacismu a komunismu Krvavá léta, Temná doba a Kruté století. Za knihu Průvodce protektorátní Prahou získal cenu Magnesia Litera. Od roku 2006 je ředitelem nakladatelství Academia, od roku 2023 členem rady České televize. Byl oceněn medailí Karla Kramáře. Ve Vyšehradu s ním vyšel knižní rozhovor Pod tíhou historie.
