7 pádů DNES: Ondřej Novotný a Renata Langmannová, Jana Švandová, Daniela Špinar a Vojtěch Nedvěd

Dalšími hosty, které si moderátor Honza Dědek pozval do Švandova divadla, jsou herečka Jana Švandová, režisérka Daniela Špinar, moderátor Ondřej Novotný s manželkou Renatou Langmannovou a písničkář Vojtěch Nedvěd. Premiérový díl 7 pádů Honzy Dědka sledujte v úterý 10. června ve 21.35 na Primě!

JANA ŠVANDOVÁ zavzpomínala na Jiřího Bartošku, na první velkou lásku a promluvila o vnoučatech. Odchodem Jiřího Bartošky ztratila herečka Jana Švandová nejen kolegu, ale letitého kamaráda. Znali se totiž už od střední školy a byla to právě Jana, která Bartošku přivedla k herectví. „Jiřího Bartošku jsem přihlásila na školu. Znali jsme se od patnácti let, byli jsme spolužáci na gymplu v Pardubicích. Já jsem šla pak na JAMU a on šel do Brna na vojnu. A naše profesorka se ptala, jestli nevíme o nějakém pěkném chlapci, že by byl na škole potřeba nějaký pěkný kluk se sexappealem. Přivedla jsem Bartošku, on se jí líbil. Dostal básničky, monology a oni ho vzali. Z Jirky se stal slavný herec díky mně. Kdyby mě neznal, dneska by možná někde maloval. On pěkně maloval,“ vzpomíná na Jiřího Bartošku Jana Švandová. Během jejích studií na JAMU randila se zámožným Švýcarem, který ji zahrnoval dárky. Láska skončila, když ji načapal v posteli s jiným hercem. „Na diskotéce jsem se seznámila s jedním Švýcarem, vznikla z toho velká láska a rozhodli jsme se, že se vezmeme. Tenkrát jsem studovala na JAMU a bydlela na koleji. On mi přivezl rádio s kazetama, vždycky mi přivezl nějaký hezký dárek, šaty… A jednou přijel na tu kolej nečekaně, bylo zrovna po mejdanu, kluci se na tom mejdanu ožrali a nechtělo se jim na jejich kolej, takže spali u nás na pokoji, takže já jsem měla v posteli svého kolegu-kamaráda a moje jiná kolegyně měla v posteli taky kamaráda. A on v pět ráno přišel na ten pokoj, takhle mě tam viděl a řekl: Co to je, Jano? To je konec! Sebral mi rádio, otevřel skříň, z té vyndal ty dvoje šaty a odešel,“ vzpomíná dnes už s úsměvem Jana Švandová, která se později třikrát vdala a dvakrát rozvedla, poprvé s plastickým chirurgem, podruhé s filmovým producentem, třetí manželství s developerem drží. Honzovi Dědkovi odpověděla na to, proč se tolikrát rozváděla. „Protože v té době jsem plastiku nepotřebovala, producenta taky ne, ale říkala jsem si, že budu ráda, když mi někdo postaví baráček,“ říká s humorem sobě vlastní herečka a čtyřnásobná babička Jana Švandová. „Jsem rozmazlovací babička. Já svoje vnoučata miluju, chci si je užít a snažím se s nimi prožívat něco hezkého. A učím se i od nich. Můj vnuk mě naučil trpělivosti, vydržet všechno, co dokáže udělat, ovládat se a nedávat najevo ten vztek. Jsou mu čtyři roky a řekl mi: Babi, když mi koupíš dárek, budeš spokojená. Tak jsem šla a koupila jsem mu sliz,“ prozradila herečka. Celý rozhovor sledujte v úterý v 7 pádech Honzy Dědka na Primě.

DANIELA ŠPINAR promluvila o své tranzici a prozradila, jaký úspěch má nyní u mužů. „Jsem první veřejně vyoutovaná transžena. V tu dobu jsem byla umělecká ředitelka činohry Národního divadla. Neměla jsem na vybranou než to udělat veřejně, a pak ještě dosloužit rok v téhle vysoké funkci, což byl vlastně bizár. Lidi si myslí, že v divadelním prostředí je to tolerantnější v rámci LGBT+ komunity. Ale myslím, že vlastně ne. I oni se s tím setkali poprvé. Nevěděli, co si o tom myslet, jestli jsem se nezbláznila nebo jestli to je nějaké moje další umělecké dílo. S Filipem Rajmontem jsme si dělali srandu, že bych mohla mít v Národním divadle místo busty desku s popiskem: Jediná ředitelka činohry ND, která měla koule,“ zlehčuje svoji nelehkou situaci někdejší šéf činohry Národního divadla Daniel Špinar, nyní režisérka Daniela Špinar. „Celý život mám ženu v sobě, ale potlačíš to. Jako dítě jsem byla úplná holčička, měla jsem staršího bráchu a chlapečky jsem měla už ve školce jako tří/čtyřletá. Zazdila jsem to v sobě, vyřešila jsem to tak, že mám jenom jinou sexuální orientaci, takže asi ve dvaceti jsem se vyoutovala jako gay. Takhle jsem žila dalších dvacet let, ale začalo se to stupňovat. Ta hráz praská, až se to jednou vyleje a nebylo cesty zpět. Byl to okamžik, kdy jsem šla do práce přes Letnou a viděla jsem před sebou zamilovaný pár. A ta myšlenka přistála do hlavy a spustila se mi divná fyzická reakce. Sesypala jsem se na ulici, začala jsem brečet a celou cestu jsem jenom brečela. Myšlenka mi hrozně bobtnala v hlavě, přemýšlela jsem, co se děje, jestli je možný po čtyřicítce takhle změnit život, ale pak jsem si řekla, že to je ta správná cesta a za ty čtyři roky jsem ani jednou nezalitovala. Zásadní pro to byl covid, protože najednou nebyla práce a já jsem byla doma sama se sebou a zjistila jsem, že přicházím o něco, co jsem já. A dneska se mi žije dobře a jsem to prostě já,“ říká Daniela Špinar. Jako žena o muže nemá nouzi. „Zjistila jsem, že muži touží po transženách. Ne všichni samozřejmě, ale to množství je poměrně dost veliký. Jenom se za to stydí, takže chtějí jenom takový ty pokoutný schůzečky, kafe vydyndat od chlapa je fakt těžký. Oni chtějí jenom přijít a mít hezký zážitek. To je všechno. Nechtějí se kompromitovat – být na veřejnosti se mnou. Je to trošku smutný, ale ta společnost se naštěstí trošku vyvíjí, jde to jen pomalu. Vystupuju takhle, abych byla brána jako lidská bytost,“ říká Špinar. Celý rozhovor sledujte v úterý v 7 pádech Honzy Dědka na Primě.

ONDŘEJ NOVOTNÝ A RENATA LANGMANNOVÁ zavzpomínali na seznámení, začátky vztahu a promluvili o tom, jak to chodí u nich doma. Ondřej Novotný je pověstný tím, že do domácích prací se zásadně nepouští. „Já jsem se rozhodl, že nebudu dělat věci, které nemám rád. A že to moje rozhodnutí je důležitější než jakékoliv oběti s tím spojené. Třeba nemáme několik měsíců světlo, když praskne žárovka,“ práskl na sebe moderátor. „Máme svíčky, je to dobrý. Já už jsem si zvykla za ty roky, co jsme spolu. Já to radši vyměním sama, než abych mu říkala. Nemám na to nervy, rozumíte. Věci, kde vím, že narazím, si radši udělám sama,“ doplnila ho jeho žena Renata Langmannová. Znají se už skoro dvacet let. „Seznámili jsme se v Karlových Varech na festivalu. Psal se rok 2006. Byla jsem poprvé v Karlových Varech na festivalu jako čerstvá Miss. Měla jsem pocit, že mě zná celý svět v tu chvíli, ale Novotný mě prý neznal,“ vzpomíná Langmannová. „Já jsem seděl na místě, vstal jsem, šel jsem si pro drink, a když jsem se vrátil, na mém místě seděla nějaká Miss. Říkal jsem, počkej, dobrý všechno, ale to je moje místo. A ona mi říkala, že mě zná, že jsem ten řidič, co ji dnes vozil po Varech. A na to jsem zareagoval, že to tak sice asi nebude, ale že ji můžu zavézt, kam chce. První dojem se mi ale nepovedl,“ vypráví Novotný. „Od té chvíle to trvalo dva roky, než jsme spolu začali chodit. Byla jsem ve vztahu, nebylo to tak jednoduché,“ doplnila ho Renata. „Já byl vytrvalý. Tak to v životě mám, když se pro něco rozhodnu – dokud to nezískám, jdu,“ tvrdí Novotný, kterému Langmannová porodila dvě dcery, Medu a Kayu. Společně zažili mnoho – i výstup na Kilimandžáro, během kterého se Novotný loučil se životem. „Od prvního dne jsem měl výškovou nemoc, bolela mě hlava. Pamatuju si jen svoje podrážky. Renata to vyběhla jako laňka. Já jsem byl připravený zemřít, byl jsem s tím v míru. Ty se směješ, ale já si to pamatuju jako dnes. Měl jsem halucinace o své mámě, která nedávno předtím zemřela, něco jsme si tam vyříkali, bylo to příjemný a pak jsem byl úplně v pohodě s tím, že to končí. A byl jsem smířený s tím, že tam zůstanu a nevadí mi to. Oni mě furt strkali dál. Nakonec jsem to nějakým způsobem vyběhl a nahoře jsem tři čtvrtě hodiny brečel. Půl hodiny takovým tím pláčem, který jsem nikdy předtím nezažil, to byl brekot, který se v tobě nashromáždí za celý život. Pak jsem si uvědomil, že už je to dobrý, chtěl jsem přestat, ale nešlo to ještě patnáct minut,“ vypráví Novotný. Celý rozhovor sledujte v úterý v 7 pádech Honzy Dědka na Primě.

VOJTĚCH NEDVĚD zavzpomínal na tatínka Františka Nedvěda. „Až na Strahově jsem si uvědomil, že táta se strejdou jsou slavní,“ vzpomíná na moment, kdy si uvědomil, že jeho táta není obyčejný táta. Vojtěch jde v otcových šlépějích a písničkaří. V mnohém jsou si podobní, stejně jako on by ani Vojtěch nezrušil koncert snad ani na smrtelné posteli. „V tomhle jsem s tátou stejnej. Jedu, dokud můžu. Jednou jsem takhle na chalupě štípal dříví a odskočila mi sekerka od zmrzlého špalku a usekl jsem si palec. Visel mi na kůži. Sebral jsem se, odjel jsem k doktorovi, ten mi to sešil, dal mi na to dlahu, dva dny jsem trpěl jako zvíře a po dvou dnech jsme jeli na dvanáctidenní šňůru, kterou jsem odjel,“ vypráví Nedvěd mladší. Celý rozhovor sledujte v úterý v 7 pádech Honzy Dědka na Primě.